24. května 2015 Svatodušní neděle s křtem a VP

Otevření

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého

Pozdrav

Milost a pokoj od toho, který byl, který je a který přijíti má, nechť je s vámi se všemi. Amen.

Introitus

Apoštol Pavel píše v listě Římanům v 8 kapitole:

Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

Píseň: 150 Chvaltež nejmocnějšího

Vyznání vin

Pomodleme se: Pane, ty víš, jak se nám ztrácí výhled do budoucnosti. Obzory naděje nám nejednou mizí. Zapadáme do starostí všedních dnů. Prosíme, Hospodine, přijmi nás takové, jací jsme. Slituj se nad námi! Otevři svým Duchem naše oči. Dej nám vidět světlo, které padá z Kristova vítězství na cestu našich životů. Veď nás k obzorům nové naděje.

Vysvoboď nás z našeho sobectví. Dej nám odvahu, abychom se vydali na cestu za svým Pánem. Dopřej nám, abychom u jeho stolu prožili budoucnost jeho království tak mocně, že nebudeme moci jinak, než jít tomuto království vstříc.

Kyrie

Kazatel: Všichni, kdo vyznáváme své viny, slabosti a selhání a pociťujeme touhu po Božím království, prosme:

Pane, smiluj se nad námi!

Kriste, smiluj se nad námi!

Pane, smiluj se nad námi!

Amen

Slovo milosti

Kazatel: Spolehněme se cele na Boží milosrdenství!

Milosrdenství Hospodinovo nechť je nad vámi od věků až na věky!

Všichni, kdo se odevzdáváme do rukou Božího milosrdenství, řekněme k tomu své Amen.

Sbor: Amen.

Gloria

Sláva Bohu Otci i Synu i Duchu svatému, jako bylo na počátku i nyní i na věky věků. Amen.

Píseň: 607 Bůh je náš Pán a král (s kytarou a dětmi)

Slovo ke křtu a křestní akt

Požehnání Iz 41, 13

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: »Neboj se, já jsem tvá pomoc. «

Modlitba (viz Agenda I, str. 81)

Modleme se: Všemohoucí a věčný Bože! Ty jsi ve své neskonalé lásce a dobrotě slíbil, že chceš být nejen naším Bohem, ale také Bohem a Otcem našich dětí. Vzdáváme ti chválu a díky. Pokorně tě prosíme za Vojtíška, aby tvůj Duch byl s ním a v něm přebýval. Vezmi jej do své otcovské péče a ochrany a posvěcuj jej na těle i na duši. Bezpečně jej proveď nebezpečími dětství, vysvobozuj jej z pokušení mládí, veď jej, aby vydal dobré svědectví a setrval ve víře až do konce.

Amen.

 

Píseň: 675 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli

Biblický základ kázání Jan 3, 1-8

Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. 2 Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: “Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.” 3 Ježíš mu odpověděl: “Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.” 4 Nikodém mu řekl: “Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.” 5 Ježíš odpověděl: “Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. 6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. 7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. 8 Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.”

Kázání

Janovu evangeliu je těžké porozumět na první poslech. Ale když do něj pronikneme, zjistíme, že je to geniálně vyprávěné poselství. Platí to i o postavě Nikodéma. Potkáváme se s ním na začátku Ježíšova veřejného života a pak na něho narazíme na konci, jak organizuje Ježíšův pohřeb. Mezi těmito body se klene oblouk Nikodémova života, o němž nic nevíme. Ale vidíme, že na začátku je to nechápající židovský učenec a na konci Ježíšův ctitel, ba možná i vyznavač.

Pak je tu Ježíš. Mluví o Duchu a vodě, tedy o křtu. Mluví o znovuzrození. Mluví o konání Pravdy. Jak se to stane, že člověk, třeba Nikodémus, se přidá k Ježíši a zařadí se mezi jeho následovníky? S Nikodémem se stala proměna, která není v evangeliu popsána, ale vidíme její výsledky.

Na počátku každé takové proměny stojí Ježíšovo slovo, které utočí na všechny pozice a hodnoty, které si člověk vybudoval. Nikodémus a jeho přátelé se domnívají, že oni vědí. Že oni jsou teologové a znalci bible, že znají Boha a jeho zákon a že podle toho jednají. Oni znají svět a mají i o něm hotový soud. Ale toho se člověk musí vzdát. Nevíte vůbec nic, a abyste poznali, musíte se od svého vědění naprosto vyprázdnit, abyste byli připraveni, přímo prázdně nachystáni, přijmout Ducha Božího. Musíte se znovu narodit. Narodit ne ze sebe, ale z Boha. A přijmout jeho vidění a jeho úsudek a soud o světě.

To, před co je postaven Nikodémus, platí i pro každého z nás. I ti, kteří se nazývají křesťany, mají tendenci být teology, znalci Písma, přinášejí si do shromáždění Kristova lidu své hodnoty a pozice, které si během života vybudovali. V konfrontaci s Ježíšovým slovem a jeho životní praxí však nejde o to, vzdát se toho všeho a už nemít napořád nic, zůstat už napořád zcela prázdnými, povrchními a nic nevyznávajícími lidmi. Lidmi bez názoru, bez hodnot a bez vědění. Člověk je zván k tomu, aby svou prázdnotu, se kterou se před Boha staví, nechal zaplnit Kristovým duchem. Konkrétně jeho způsobem myšlení, jeho stylem důvěry v Boha a životní praxí. To je počátek té proměny, kterou, zdá se, prodělal i Nikodémus, jenž zůstal Kristu věrný i tváří tvář hrobu. Ovšem jak to probíhá? Jak se to děje, že člověk nakonec zůstane věrný Kristu tváří v tvář hrobu i za hrob?

Zdá se, že nejde jen o jednorázovou akci, přestože Ježíš mluví o znovuzrození z Ducha a pravdy, čímž naráží na křest. Křest jako jednorázová a neopakovatelná akce je stejně tak jednorázová a neopakovatelná věc, jako je narození každého tvora, tedy i člověka. Ale tak jako platí u každého narození, že člověk se musí člověkem postupně stávat, dorůstat, stárnout a zrát, formovat a dospívat k cíli svého lidství, tak to platí i o narození křesťana ve křtu. Křest je jistě počátkem, děním z hůry, Božím děním, Božím zásahem na člověku, ale nečiní z něj hotového křesťana, jak by se mohlo zdát. Jsou na omylu ti, kteří se nechávají v dospělosti překřtívat, když přijali Boha a svůj dětský křest neuznali jako počátek svého křesťanství. Ani takový druhý křest v dospělosti nepřináší žádný kvalitativní posun v opravdové křesťanskosti, jak by si to ti lidé přáli. Kdo z nich může zaručit, že tak jako dnes jsou odhodlaní a pevně věřícími znovuzrozenými, zítra jimi stále ještě budou. Pořád platí, že po přijetí svého křtu musejí zápasit a svůj křest žít, ať už jej přijali v dětství nebo v dospělosti. Křest je vstupem do života s Kristem a i tito lidé musejí svůj křest přijmout a žít jej dál ve všednodennosti života až do konce. Život s Kristem je stálý proces, stálý zápas se světem, ale i za svět a jeho pokoj; také ale zápas se sebou samým. Zápas s únavou i s pocitem nesmyslnosti, ale také s pokušením, že všechno víme nejlépe, a že Boha už máme přečteného. A často je to i zápas s církví, která kostnatí či má mocenské choutky. Je to i zápas za církev v její slabosti a zranitelnosti, za její otevřenost, věrnost a srozumitelnost a přesvědčivost. Ve křtu se vzdáváme sami sebe, rodiče se vzdávají vlastnictví nad svým dítětem a odevzdávají jej ve křtu do vlastnictví Otce i Syny i Ducha svatého. Tak i v průběhu života je stálým úsilím pokřtěného i nadále sebe odevzdávat do vlastnictví Trojjediného. Pouštět ze svých rukou svůj vlastní život a odevzdávat jej do rukou Boha, jako to udělal Kristus před křížem i na kříži, ať je člověku třicet, padesát či došel na sám práh pozemského života. Jen jako vyprázdněný, tehdy, když se člověk vzdává svých vlastních práv ke světu i k sobě i k Bohu, je připraven přijmout Boží pravdu a soud. Voda křtu steče po těle a nenávratně zmizí, vykoná svůj úkol, ale to co zůstává je Duch Boží, svatý Duch, jímž je Kristus sjednocen s Otcem.

Duch Boží není vidět hmatatelně, jako není vidět ani vítr. Ale je možné zakusit dílo jeho působení, tak jako je vidět vanutí větru na věcech tohoto světa. Po ovoci je poznáte, praví se v Písmu. Po ovoci poznáme Ducha svatého a jeho působení. Výsledky jeho přítomnosti jsou patrné i v tomto světě a ve prospěch toho světa. A tak nemusí člověk spekulovat, co je Duch svatý, ale má se ptát jaké je jeho ovoce, jak působí a co nového tvoří. Kde člověk jedná v souladu s Kristem, jako svým Pánem, tam si může být jist, že je v Duchu a zakouší jeho mocné působení a jedná v jeho moci sjednocen se Synem a Otcem. Svou prázdnotu nechal vyplnit jeho působivou přítomností a tak se stává stále v neukončeném procesu Kristovým následovníkem, bratrem či sestrou, dítětem Božím.

Píseň: 379 Stvoř mi Bože čisté srdce

Preface

Pozdvihněme svá srdce k Pánu! Vzdávejme mu díky! Je to důstojné a spravedlivé.

 

Vpravdě je důstojné a spravedlivé, abychom ti ve všech dobách a na všech místech vzdávali díky, svatý Pane, Otče, Bože skrze tvého Syna Ježíše Krista.
Když vystoupil na nebesa a posadil se po tvé pravici, seslal jsi Ducha svatého na všechny své děti a svědectvím svatého Ducha si shromáždil ze všech jazyků a národů svou církev. Proto tě, Bože, oslavujeme i v této chvíli a se všemi i my slavíme a chválíme tvé jméno:
Sanctus

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech.

prosba u Ducha

Náš Bože, chválíme tě a prosíme:

Sešli svého svatého Ducha v této chvíli na nás, abychom se stali společenstvím bratří a sester v Kristu Ježíši.

Sešli svého svatého Ducha na tyto dary chleba a vína. Dej, ať se tento chléb a toto víno stanou společenstvím těla a krve Kristovy.

Prosíme tě, ať tento tvůj stvořitelský Duch naplní slova tvého milovaného Syna.

 

Slova ustanovení

On večer, před svým utrpením, vzal chléb, vzdal ti díky, chléb lámal, podával svým učedníkům a řekl:

Vezměte a jezte z toho všichni:

Toto je moje tělo, které se za vás vydává.

 

Stejně vzal i po večeři i kalich s vínem, vzdal ti díky,

podával svým učedníkům a řekl:

Vezměte a pijte z něho všichni.

Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů.

Toto je smlouva nová a věčná.

To konejte na mou památku.

 

anamnesis

Proto právě i dnes slavíme událost našeho vykoupení: zrození a život tvého Syna, jeho poslední večeři, připomínáme si jeho úzkost a opuštěnost, jeho smrt a sestoupení do hrobu. I my dnes zvěstujeme Kristovo vzkříšení i my očekáváme jeho druhý příchod ve slávě na konci věků.

Velká doxologie

Neboť skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků. Amen.

Pozdravení Pokoje

Pozdravme se navzájem pozdravením Kristova pokoje slovy pokoj tobě, pokoj vám.

  • Agnus Dei

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, daruj nám svůj pokoj.

 

  • Antifona před přijímáním

Chléb, který lámeme, zdaliž není společenstvím těla Kristova

Kalich nové smlouva, kterému dobrořečíme, zdaliž není společenstvím krve Kristovy

 

  • Přijímání (397,
  • propouštění:

– První kolo: John 3:16-17 16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

– druhé kolo: John 3:21 21 Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.”

(Děkovná modlitba ještě v kruhu) Ježíši Kriste, ty ses v této hostině s námi spojil. Prosíme: proměňuj nás svou mocí, provázej naše kroky v životě, řiď naše myšlení i činy, abychom konali tvou vůli.
Tobě buď čest a sláva na věky.
Amen

 

Mírnost vaše, ať je známe všechněm lidem. Jděte v pokoji. Pán je blízko.

Píseň: 510 Ó pane můj, pokoj ať tvůj

Ohlášky

Přímluvy

Prosme společně o Ducha Božího, kterého nám Kristus zaslíbil. Volejme:
Kyrie eleison.
Bože, svatý Duchu. Ty jsi v den letnic sestoupil do kruhu Kristových učedníků. Prosíme tě: nezanech ani nás osamělé v našich nadějích a obavách. Přijď a projev nám svou blízkost. Volejme:
Kyrie eleison.
Duchu pravdy. Dej, ať nerozděleně nasloucháme Kristu a ukaž nám, co pro nás učinil. Duchu víry, pomoz nám v každé nouzi spoléhat na Boha a naplň srdce všech, kteří tě očekávají. Volejme:
Kyrie eleison.
Bože lásky, přemoz naše sobectví a otevři nás pro Boha a bližní, kteří nás potřebují. Bože pokoje, sváděj nás dohromady, abychom na sebe brali ohled a rostla mezi námi jednota a spravedlnost. Volejme:
Kyrie eleison.
Bože trpělivosti, dej nám sílu nést, co na nás bylo vloženo. Stůj při nás, abychom ani v těžkostech nebyli zmateni. Bože naděje, dej nám spolehnout se na Kristovo zaslíbení a jít s důvěrou vstříc jeho budoucnosti. Volejme:
Kyrie eleison.
Duchu, který přicházíš na pomoc naší slabosti, který se za nás přimlouváš nevyslovitelným lkáním, tobě se svěřujeme s naší tichou modlitbou… Za to všechno volejme:
Kyrie eleison.

Otče náš…
Slova poslání

Buďte jako živé kameny,
z nichž se staví duchovní stavba,
abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti,
milé Bohu pro Ježíše Krista.
(1Petr 2,5)Požehnání

A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velikého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše, nechť vás posílí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli; on v nás působí to, co se mu líbí, skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věky věků! Amen.

Píseň na závěr: 177 Nuž Bohu děkujme