Téměř se zatajeným dechem jsme putovali ve zcela zaplněném Kruhu (11. dubna 2010) po části Indonésie. Náš host pan Robi Mahel se s námi podělil poutavým způsobem o svoje zážitky z cesty po západní části ostrova Papua-Nová Quinea, jemuž se také říká Vítězný Irian. Samozřejmě nechyběly překrásné fotografie, díky nimž jsme mohli zhlédnout domorodé vesnice, nahlédnout do chýší, podívat se na domorodou slavnost, obdivovat tradiční oděvy i výzdobu černých obyvatel, vystoupat na druhou nejvyšší horu, prodírat se pralesem po kluzkých kládách, houpat se na zavěšených mostech z lián a dřeva, podívat se pod pokličku domorodého ohniště a prožít ještě mnoho dalších neuvěřitelně zajímavých okamžiků. Dověděli jsme se, že velmi přátelsky vyhlížející domorodci jsou nejen křesťané, ale že ví ledacos o kanibalismu, nahlédli jsme do školy, obdivovali jsme malá políčka rozesetá na úbočích v pravidelných obdélníčcích, byli jsme na trhu v okresním městě. Překrásná příroda nedotčená turismem i to málo, co jsme se stihli o obyvatelích ostrova za jeden večer dovědět, nutí k zamyšlení o neuvěřitelné rozmanitosti Božího stvoření, stejně jako o spotřebním způsobu života, který nás více či méně pohlcuje, o radosti, skromnosti, otevřenosti k příchozím i o své stále se prohlubující uzavřenosti, či podřízenosti výdobytkům naší civilizace. A jistě by se dalo najít k přemýšlení ještě mnohem víc. Pan Mahel nám slíbil pokračování na podzim. Termín bude včas oznámen. Nenechte si Indonésii II ujít.

Lia Ryšavá