SBOROVÝ LIST
Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Miroslavi
vydaný k neděli Díkůvzdání 2010
Díkůvzdání (Žalm 34)
Na podzim se v amerických rodinách slavívá Den díkůvzdání. Rodina se širším příbuzenstvem se sesedne kolem stolu, na němž trůní nadívaný krocan s kukuřičným chlebem a dýňový koláč. Ale dříve než se pustí do jídla, poděkují stolovníci Bohu i lidem okolo. Každý se snaží vzpomenout si na něco z minulého roku, zač by mohl někomu poděkovat. To je Den díkůvzdání.
Dovedu si představit, že vše může být jen pouhým zvykem, povrchním a prázdným. Dovedu si představit dospívajícího synka či dcerku, jak se otráveně šourají ke slavnostní tabuli, aby znuděným hlasem odříkali pár vynucených frází. Také si dovedu představit, že u dveří zvoní tetička, se kterou rodina již rok nekomunikuje a ona se najednou objeví na večeři. A teď to řešte. Je přece Den díkůvzdání!
Přesto se mi nápad s Dnem díkůvzdání líbí. Je to dobrá myšlenka – rodinný rituál, který má v centru vděčnost. Vzpomeň si, cos dobrého od druhých přijal!
Jenže tento americký rituál má za sebou temnou historii. Slaví se na vděčnou památku záchrany prvních osadníků. Dobří protestanté, puritáni z Anglie, si tenkrát nepřivezli dostatečné zásoby a zima byla krutější a delší, než čekali. V tu chvíli je zachránili místní indiáni, kteří jim přinesli krocany, dýně a kukuřici a naučili je umění, jak v Novém světě přežít. Osadníci se jim za pár let „odvděčili“ vyvražděním. Neměl by se Den díkůvzdání prožívat jako Den pokání?
Ten příběh je o to děsivější, že šlo o lidi, kteří se pokládali za věřící. Jak to, že je nezastavila bázeň před Hospodinem? Jak to, že vděčnost nerozšířila jejich srdce a neuchránila je před závistí a nevraživostí?
Tak cítím dnes v naší společnosti nedostatek vděčnosti a připomínám rituál díkůvzdání. Jen ať to není vděčnost, která rychle zapomíná. Jen ať to není vděčnost za něco, čeho dosahujeme na úkor někoho druhého. V Bibli je psáno: „Kdo se bojí Hospodina, nebudou míti nedostatku.“ (Ž 34,10) Ta slova ať nejsou ujištěním, že věřící si vždycky přijdou na své, že na to mají shůry potvrzený nárok. Jsou ujištěním, že není třeba se bát a není třeba se ze strachu z nedostatku se dopouštět krádeží, podvodů a jiných křiváren. A když jsme dostali tu milost, že nemusíme mít strach z nedostatku, nenechme se uštvat ani honbou za nadbytkem! „Boj se Boha“ znamená: nezapomínej, že nikdy nejde jen o tebe a o tu věc, kterou potřebuješ nebo chceš. Vždycky jde taky o Boha a o tvého bližního.„Okuste a vizte, jak dobrý je Pán.“ (Ž 34,9) Ta slova se někdy citují jako pozvání k večeři Páně. Ta odkazuje ke Kristu, který nežil z druhých, ale pro druhé. Ta odkazuje k tomu, který žije a rozdává. Ta odkazuje k tomu, který daruje život. Máme zač být vděčni. A vděčnost není nezávazná. „Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte,“ praví Ježíš.
„Pane Ježíši, rádi bychom uměli být ti vděčni v každém okamžiku života. Vyučuj nás v tom, prosíme. A tam, kde zapomeneme na vděčnost, daruj další a další odpouštějící milost, svou nekonečnou lásku. Amen.“
Zpívejme z EZ píseň č. 546 „Má duše, Pána svého chval“
Ze života sboru
Kazatelská stanice Bohutice
V neděli 13. 6. 2010 jsme si při bohoslužbách připomněli 75. výročí postavení modlitebny v Bohuticích a vzpomenuli i na dobu německé okupace, kdy o členy sboru v Bohuticích a dalších obcích pečoval sbor v Silůvkách. Kázala farářka Martina Kadlecová ze Silůvek.
Zhlédli jsme fotografie z různých sborových akcí v Bohuticích, stavební plány i fotografie novostavby z roku 1936. Při pohoštění, které připravily bohutické sestry, probíhala srdečná beseda všech generací z obou sborů.
Obec Bohutice při příležitosti výročí modlitebny provedla vzorný úklid a úpravu zeleně kolem modlitebny. Děkujeme.
Sborové budovy
Miroslavský sbor vlastní pět budov a jeden sborový byt v Miroslavi. Kostel (1846), fara z druhé pol. 19. st., modlitebna Bohutice (1935), modlitebna Moravský Krumlov (1967), modlitebna Litobratřice (rekonstrukce 1967), sborový byt (1998) a místnost zvanou Kruh u kostela (1901).
Všechny budovy sbor pravidelně využívá k bohoslužbám a dalším sborovým aktivitám. Jsme rádi, že máme důstojné prostředí pro sborový život, ale je potřeba udržovat je a pečovat o ně.
V roce 2010 byly provedeny tyto opravy:
Kostel v Miroslavi: byla provedena výměna střešní krytiny v celkové ceně 701 tis. Kč, které byly uhrazeny z těchto zdrojů: 250 tis. z daru Jeronymovy Jednoty, ministerstvo kultury 130 tis., Město Miroslav 100 tis., Jihomoravský kraj 30 tis. a sborové prostředky 191 tis. Kč. Na opravu jsme přijali dary od členů sboru i od dárců mimo sbor, přátel našeho sboru. K darům se připojily i naše partnerské sbory Chemnitz-Glösa a St. Michael-Kirche Spremberg v Německu. Všem dárcům velmi děkujeme.
V neděli 27. 6. 2010 se v kostele uskutečnilo slavnostní sborové shromáždění s dárci, sponzory a řemeslníky. Následovala beseda s pohoštěním a promítáním fotografií z průběhu opravy.
Kazatelská stanice Moravský Krumlov: za modlitebnou byla v srpnu letošního roku provedena rekonstrukce opěrné zídky tvořící rozhraní mezi naším a sousedním pozemkem, který je výše položen. Původní cihlová zídka během čtyřiceti let dosloužila a byla nahrazena zídkou z betonu. Práce provedli pracovníci OSP spol. s r. o. v Moravském Krumlově. Hodnota stavby 23 tis. Kč.
V souvislosti s touto akcí byl znovu zaměřen pozemek, který náleží k modlitebně a bylo zjištěno, že částí našeho pozemku vede místní komunikace. Protože se jedná o několik čtverečních metrů, které sbor nevyužívá, nabídlo staršovstvo Městu Moravský Krumlov odprodej tohoto úseku.
Kazatelská stanice Litobratřice: svépomocí se provádí nátěr okapů a svodů na modlitebně; materiál zakoupil sbor, za provedení děkujeme rodině Havlově.
Povodně
V letošním roce naši republiku opakovaně postihly bleskové povodně, nejprve na Moravě a v srpnu v severních Čechách. Ničivé zemětřesení postihlo Haiti ve střední Americe. Ve prospěch postižených se v našem sboru konaly sbírky, při nichž bylo vybráno a odesláno: pro Haiti celkem 8 765 Kč, na povodně na Moravě 7 695 Kč a v severních Čechách 17 889 Kč.
Pomoc při povodních v ČR organizuje vedle jiných neziskových organizací také Diakonie ČCE a pomoc na Haiti zajišťuje švýcarská křesťanská humanitární organizace HEKS ve spolupráci s naší církví.
Děkujeme všem, kteří jste na tyto sbírky jakkoli přispěli. Buďme vděční za to, že můžeme z toho, co máme, přispět těm, kteří naši pomoc potřebují a čekají na ni.
Více o práci Diakonie při povodních čtěte v časopise Český bratr.
Anežka Titěrová nám napsala:
V druhé polovině srpna jsem se zúčastnila pomoci lidem zasaženým povodněmi na Liberecku. Strávila jsem několik dní v povodňovém informačním centru humanitární organizace ADRA. Naší hlavní pracovní náplní bylo koordinovat materiální, finanční i dobrovolnickou pomoc nabízenou veřejností do míst, kde byla aktuálně nejvíce potřeba. Spolupracovali jsme i s dalšími humanitárními organizacemi (Člověk v tísni, Český červený kříž, Charita ČR, Diakonie ČCE….), aby se pomoc dostala opravdu ke všem postiženým.
První týden v září jsem strávila v Troubkách, kde probíhalo tzv. finanční šetření. S odstupem přibližně 1 – 3 měsíců rozdělují humanitární organizace postiženým lidem finanční prostředky získané z veřejných sbírek (zvláštní povodňová konta, DMS).
Jak jsme prožívali prázdniny?
Blažkov 2010
Nedílnou součástí sborového života jsou blažkovské pobyty – dny, za které jsme velmi vděčni. Také letos se na Blažkově uskutečnila rodinná rekreace a na ni ihned navazující pobyt seniorů. V obou skupinách byli nejen Miroslavští, ale také jejich přátelé a přátelé celého sboru. Miroslavská rodinná rekreace se uskutečnila již po třicáté šesté (poprvé 1975), a tak není divu, že ti, kteří jezdili na Blažkov „od plínek“, tam teď přijíždějí i se svými dětmi. Myslím, že to mluví samo za sebe. Téma DUHA (jako znamení Boží milosti a naděje), které nás letošním pobytem provázelo, bylo velmi nosné. Děti i dospělí budou rádi vzpomínat na výrobu a pouštění lodiček, z nichž některé si opravdu zasloužily název archa, na mosty ze špejlí a jejich zátěžové zkoušky, na společné hry, na pobožnosti provázené písničkami ze zpěvníku Zpívejte s námi, na domečky s modelem našeho kostela, které zazářily při krbáku … A pokud by si opravdu někdo na téma letošního Blažkova nemohl vzpomenout, připomene mu to nejen množství fotografií, ale zejména duhová batikovaná trička. V neděli 5. září jsme měli v Kruhu program o rodinném Blažkově i o pobytu seniorů. Ten jejich byl trochu decentnější, provázený poezií, sběrem hub a veselým i vážným povídáním kolem obrovského stolu v kuchyni. Všichni jsme rádi, že máme na co vzpomínat a těšíme se na Blažkov 2011!
Mládež: část mládeže našeho sboru začala letní prázdniny čtrnáctidenní brigádou v Orlických horách blízko Kunvaldu. Na konci srpna se některé mládežnice vydaly na Blažkov, kde prožily týden s rodinami s dětmi nejen z našeho sboru. První týden v září navštívila Miroslav skupina studentů z Recklinghausenu v Německu, pracovali na židovském hřbitově. Společně jsme trávili také volný čas a navázali nová přátelství.
Prázdniny ve Sprembergu prožila Tereza Ryšavá: Díky dlouholetému přátelství mezi naším sborem a sborem ve Sprembergu jsem měla možnost strávit druhou polovinu prázdnin v tamějším sboru. V rámci návštěvy jsem pracovala v katolické školce a v domově pro seniory. Volný čas jsem trávila s hostitelskými rodinami a poznávala Spremberg a jeho okolí.
Dvakrát u přátel v Německu: Čtyři zástupci našeho sboru se v srpnu zúčastnili sborové slavnosti v Chemnitz-Glösa. Konala se při příležitosti 50. výročí posvěcení zvonů.
V září strávilo šestnáct členů sboru, převážně zpěváků, prodloužený víkend ve Spremberku. S německými přáteli jsme se zúčastnili sborového odpoledne, podnikli výlety do okolí a upevnili letité přátelství. Z obou míst vezeme srdečné pozdravy celému sboru. Podrobnější zprávy a fotografie z obou cest najdete na webových stránkách sboru.
Maminky s dětmi: Od dubna je prostor v Kruhu otevřen pro setkávání maminek našeho města s nejmenšími dětmi. Tato setkání se konala i o prázdninách. Děti se většinou učí říkadla s ukazováním, při kterém nám pomáhá velký plyšový medvěd. Proto jsme si také zvolili název Mateřské centrum Medvídek. Zpíváme také písničky a vždy něco malujeme nebo tvoříme. Schází se většinou kolem devíti maminek a devíti dětí.
Nový vikář v Miroslavi Jan Zámečník nám napsal:
Milé sestry, milí bratři, dovoluji si Vás tímto pozdravit jako nový vikář v Miroslavi, kam jsem se přistěhoval spolu s manželkou Janou a dcerou Anežkou z Olomouce, kde jsme žili devět let. Jsme zde pouze několik dní, ale již jsme měli možnost seznámit se s některými z Vás. Chtěl bych poděkovat za ochotnou pomoc při stěhování do nového bytu i za srdečnost, s kterou jste nás v Miroslavi přivítali. Dne 26. září se bude konat Kruh, ve kterém budeme mít příležitost poznat se hlouběji. Spolu s rodinou se těším na setkání s Vámi. Jan Zámečník
Pozvání k bohoslužbám s Večeří Páně
26. září 2010 Bohutice 13.30
3. října 2010 Miroslav 8.30
Moravský Krumlov 10.00
Troskotovice 14.00
10. října 2010 Litobratřice 10.00
17. října 2010 Jevišovka 9.30
Pravidelné bohoslužby v Miroslavi jsou každou neděli v 8.30 a v 19.00 hodin a v kazatelských stanicích dle rozpisu v kostele i na sborových webových stránkách.
Kontakty:
Farní sbor Českobratrské církve evangelické Miroslav, Husova 44, 671 72 Miroslav
Tel.: 515333109, e-mail:, Č.účtu: 158265309/0800
Představitelé sboru: Mgr. Ondřej Titěra, farář a Ing. Jindřich Mach, kurátor
Redakce Sborového listu: Mgr. Ondřej Titěra, Ing. Rut Vesecká, PhDr. Lia Ryšavá
Děkujeme všem, kdo se ochotně podíleli na přípravě tohoto listu.