Ekonomie dobra a zla, aneb Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi
je nejen název knihy mladého významného ekonoma s teologicko-filosofickým pohledem na svět, byl to také název programu Jindřicha Macha, který zazněl v Kruhu 18. dubna 2010. Bratr Mach nám nejdříve pověděl něco o autorovi knihy: Tomáš Sedláček (nar. 1977), někdejší poradce prezidenta Václava Havla a nositel Hlávkovy ceny za diplomovou práci o etice a ekonomii, přednáší filosofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií na FSV UK v Praze a současně pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
Je velmi těžké na malém časovém prostoru přiblížit celý obsah knihy. Díky bratru Machovi, který z knihy vybral několik ukázek, jsme si mohli udělat představu, jakým způsobem nahlíží autor na tuto problematiku, které většina z nás nerozumí a pokládá ji jak za zcela nepochopitelnou, tak také za nezáživnou. To se poněkud změnilo. A tak jistě nikoho nepřekvapí, že po knize Tomáše Sedláčka sáhnou i ti, které by to před tím ani nenapadlo. Jen výčet kapitol s tituly podkapitol je totiž nesmírně přitažlivý (Pradávná ekonomie, v níž je čtenář seznámen s eposem o Gilgamešovi, se starozákonními příběhy, s antickým „ekonomem“ Epikurem, s Platonem, s křesťanstvím i s „lidským kvaltováním a ráji srdce“; Proměny člověka v době vědecké, v níž se nám přiblíží Mechanik Descartes, Neřestný úl Bernarda Mandevilla a Kovář ekonomie Adam Smith; Rouhavé myšlenky o Ose dobra a zla, Mechanický pomeranč a Teorie sítě a smír rozumu s city; a poslední kapitola Krize dobrá a krize zlá, kde je řeč o Destruktivní kreativitě a Ekonomii krásné). Už jste také napjati, jak to vše jde dohromady a cože si to ten mladý ekonom vzal za cíl? Já to zatím jen tuším, začetla jsem se až po Kruhu, ale dovolte citovat závěrečný odstavec: „Jsme natolik bohatí a silní, že nemáme vnějších omezení. Překonali jsme je téměř všechny a dlouho jsme si mohli dělat, co se nám zlíbilo. To, že jsme s touto svobodou v minulých letech nevykonali příliš mnoho dobrého, je smutné zjištění. Musíme se ovládat sami, bez jakéhokoli vnějšího materiálního, politického či etického příkazu. Ne nadarmo se kdesi ve Starém zákoně píše, že ´muž, který se umí ovládat, je lepší než dobyvatel měst´.“ (str. 258). Přeju vám krásné chvíle s knihou Ekonomie dobra a zla.
Lia Ryšavá