V letošním roce už po desáté přijeli do našeho sboru studenti a studentky z Alexander-Hegemann-Schule, sociálně-pedagogické školy v Recklinghausenu (Německo).

Důvodem je jako obvykle pracovní návštěva na židovském hřbitově, která je jednou z nabídek jejich Dnů duchovního soustředění. Studenti před příjezdem navštíví Terezín, židovské památky v Praze a pak nám přijedou pomoci s údržbou zeleně na hřbitově. Mládež pod vedením pedagogů – Katrin Adler a Karl-Heinz Jostmaier – a za přispění také českých dobrovolníků udělala veliký kus práce. Letošní rok, tak bohatý na srážky, znovu ukázal, jak náročné je pečovat o místo odpočinku neznámých zesnulých, kam už dávno nechodí pozůstalí. K fyzicky náročné práci patří ovšem také rozhovory, a to nejen o minulosti.

Naši přátelé byli opět hosty v našich rodinách, a všude se jim moc líbilo! Večer v Kruhu se také vydařil. Jsem ráda, že pozvání přijalo opravdu hodně z vás. Hezky jsme si popovídali, večeře byla skvělá, nálada výborná. Za všechno moc děkuji i jménem našich hostů. Také poslední večer, který se pravda protáhl až do dne odjezdu, byl velmi přátelský.

Cesta z Recklinghausenu je opravdu dlouhá, zabere vždy deset až dvanáct hodin posezení v autě, a není samozřejmě vůbec levná. A studenti mají vždycky, a to je známo, hluboko do kapsy. Přesto je každoročně zájemců o pár dnů tvrdé práce v Miroslavi víc, než se vejde do devítimístného automobilu. Ostatně také zapůjčení tohoto auta přijde denně na poměrně velkou hromádku eur. Je  vůbec možné, že se jim něco takového vyplatí? Prý ano, ne vše se naštěstí dá přepočítat na peníze, zejména ne vstřícnost, laskavost, pohostinství, krásné lidské vztahy … za toto všechno a ještě mnoho dalšího vám všem děkuji.

Lia Ryšavá