Úvod
Milé sestry, milí bratři, přátele, dostáváte dopis, kterým chceme udržet vzájemný kontakt. Vedle telefonu a internetu je to další možnost.
V dopise najdete mé kázání, které zazní v rámci online bohoslužby. Inspiroval jsem se tentokrát textem z Izajáše. Na Izajáše jsem narazil, když jsem listoval Biblí a pročítal si své starší články a biblické úvahy. Ten úryvek z Izajáše mě oslovil v souvislosti se situací, kterou nyní prožíváme. A tak doufám, že i vás může oslovit.
Chtěl bych také zmínit Den reformace, který připadá na tuto sobotu. Tak ať nedominuje v našich myslích jen aktuální téma koronakrize, ale také něco jiného! Netroufám si v této chvíli sám o Dni reformaci psát. Pročítal jsem různé články a zaujal mě jeden z roku 2017, který vyšel stránkách Českého rozhlasu, a který bych chtěl s vámi sdílet. Líbil se mi, je krátký, je to taková malá reportáž z Wittenberga a končí krásnými slovy o milosti.
A na závěr bych chtěl připojit menší inspiraci pro každého, kdo chce nějak v dnešní době i z domova pomoci, umí pracovat s látkou a šít na stroji. Což já rozhodně neumím! Má žena Marta se připojila k akci organizované lidmi ze Znojma a šije pláště pro znojemskou nemocnici, domácí hospic Znojmo a jiné. Podrobnosti níže.
Přeji vám všem pokoj našeho Pána Ježíše Krista. Buďme dobré mysli!
David Sedláček
Modlitba
Pane Ježíši Kriste, jsi laskavý z hlouby srdce. Slyšíme tvé tiché volání: Pojď, následuj mě!
Dej, ať na ně odpovídáme směle a nezabředneme do močálu svých vytáček. Přijď, vždyť
žijeme jen z vanutí tvého Ducha, z toho jediného podstatného. Nic jiného nás nemůže zadržet a obrátit na novou cestu.
Amen.
Izajáš 66, 7-11
Dříve než ji přepadly porodní bolesti, porodila. Dříve než ji zachvátily porodní křeče, povila pacholíka.
Kdo slyšel kdy něco takového? Kdo co takového spatřil? Což se zrodí země v jediném dni? Nebo pronárod snad bývá zplozen jedním rázem? Sotva se začala svíjet bolestí, už porodila sijónská dcera své syny.
„Což já, který otvírám život, nemám umožnit narození? praví Hospodin. Když dávám plodnost, mám zavírat lůno? praví tvůj Bůh.“
Radujte se s dcerou jeruzalémskou a jásejte nad ní všichni, kdo ji milujete! Veselte se s ní, veselte, všichni, kdo jste nad ní truchlívali.
Budete sát do sytosti potěšení z jejích prsů, budete s rozkoší pít plnými doušky z prsů její slávy.
Kázání
Někdy se ocitáme se v období nejistoty a nevíme, jak dlouho to potrvá,
zda to vydržíme. Máme pocit, že se čas vleče. Začínáme být podráždění. Netrpělivě vyhlížíme změnu k lepšímu. Ale zatím se nic neděje a my to musíme vydržet. Otázka je, s jakým vnitřním nastavením. Může to snášet útrpně a zahořkle, můžeme to snášet s nadějí, se světlem v srdci. Co se odehrává, v nás samotných. O to jde.
Starozákonní Izraelité prožívali dobu temna. Už dlouhou žijí v útisku,
v beznadějné situaci. Už dlouho se nemohou zhluboka svobodně nadechnout. A přesto se někteří odváží podívat se do příštích dnů s nadějí. Někteří z nich pevně věří, že Bůh je věrný, že na ně nezapomněl. Dosti odvážná víra. Jsou toho názoru, že i tíživou situaci je třeba prožít s vírou v Boha, Hospodina, s vírou, která uvnitř, v srdci, v duši člověka rozsvěcuje světlo, i když venku stále panuje tma beznaděje.
Samozřejmě se našli lidé, taktéž Izraelité, kteří se takové víře vysmívají.
Možná pod tlakem tíživých okolností. Lidsky je to přirozené. Kdoví jak bych se zachoval já sám. Možná, že bych také propadl hořké ironii. A možná, že i já bych posměšně volal tak jako oni tehdy: Ať se Hospodin oslaví, ať vidíme vaši radost!
Na pomoc přichází prorok – kazatel, Izajáš, který situaci snáší spolu
s ostatními. Nemluví jako sytý k hladovému. Stejně vyhladovělý po naději promlouvá k podobně vyhladovělým. K popisu situace použije absurdní obraz. Ještě než rodičku přepadnou porodní bolesti, je už po porodu. Ale vždyť každý ví, že než se narodí člověk, předcházejí tomu porodní bolesti. Izajáš to obrátí. A tímto obrazem chce své bratry a sestry povzbudit.
Chápu to tak, že věřící člověk nemusí čekat, až Bůh něco konečně dobrého
nadějného zrodí poté, co uběhne doba beznaděje, doba bolesti a nejistoty. Že nemusí čekat až se Bůh konečně uráčí na konci temného času darovat dárek, sladkou odměnu po období strádání a hladovění.
Bůh už vás dávno obdaroval nadějí, ještě než jste se začali svíjet v porodních bolestech. Bůh už vám dávno dal pevný základ do života. Už dávno rozhodl, že běh světa neskončí ve slepé uličce. Už dávno rozhodl, že nad světem nesmí trvale vládnout temnota. Už dávno zrodil světlo, které zazáří po období temnoty. Možná, že jste na to zapomněli, říká Izajáš. Zapomněli pod tlakem momentálních okolností.
O to více, právě v takové době, nepříznivé, nepřejné, v době nejistoty, je
třeba se rozpomenout na to, co Hospodin Bůh už dopředu, ve prospěch světa rozhodl a uskutečnil a co chce dál rozvíjet jako svůj cíl. Byť by ještě všude vládly temnoty, ve vašem srdci má již zazářit světlo naděje, které nepramení z vás, ale z jistoty Boží věrnosti. I v době temnoty vyhlížet s nadějí, až rozjasní světlo. To je víra, ke které volá Izajáš svůj lid v době temnoty.
Jak to promlouvá do naší situace? Asi bych řekl, že jako křesťané a křesťanky jsme do tohoto času nevstoupili s prázdnýma rukama, prázdným srdcem a prázdnou myslí. Doposud jsme věřili v Krista, našeho Pána, který nás přivedl k Bohu. Následovali jsme životem Ježíše před touto dobou, následujeme ho i nyní. S obavami můžeme sledovat případy těžkého průběhu onemocnění. S bolestí v srdci sledujeme nárůst úmrtí. Mnozí se snaží pomoci podle svých možností. Ale není možné propadnout beznaději. Ano, kolem nás je stále mnoho neznámých a proměnných okolností. Ještě nejsme na konci cesty. Ale jedno je jisté, jako bratři a sestry našeho Spasitele a Pána jsme nevstoupili o této doby s prázdnými rukami
a prázdnou myslí. Vstoupili jsme do ní jako následovníci našeho Pána. Amen.
„A pokoj Boží převyšující všechno naše chápání, ať střeží vaše srdce
i mysl v Kristu Ježíši. Amen.“
Den reformace
Je to asi nejdůležitější místo v celém Wittenbergu: zámecký kostel, jehož zvony právě teď odbíjejí. Legenda říká, že přesně tady před pěti sty lety, 31. října roku 1517, přitloukl kazatel Martin Luther text svých 95 tezí, jimiž změnil Evropu.
„Originální dveře se pochopitelně nedochovaly. Po druhé světové válce nechali odlít tyto bronzové,“ ukazuje Christoph Vetter za nízký železný plot, na tmavá kostelní vrata. „Na těchto dveřích jsou všechny Lutherovy teze vyobrazené. A je možné si je přečíst.“ Byť to málokdo udělá, protože z dálky moc čitelné nejsou.
Vetter je spoluautorem světové výstavy o reformaci, a tak se v Lutherově proslulém textu dobře vyzná. „Moje nejoblíbenější je teze číslo 62, kterou ale neznám zpaměti,“ říká.
„Tato teze slibuje milost. Byla to zásadní otázka jeho doby. Co se stane s lidmi, kteří hřeší? Kdo měl tehdy peníze, mohl si koupit odpustek. To Luther vehementně kritizoval. Žádné odpustky nejsou třeba, říkal. Ježíš se pro nás obětoval a tím nás osvobodil.“
Ochotné dobré duše
Manželka Marta začala šít jednorázové pláště pro nemocnici Znojmo. Inspiraci našla na facebooku a připojila se. Napadlo nás, že bychom to mohli poslat dále, kdo by se chtěl připojit.
A kdo z nějakého důvodu nemůže šít, může tuto informaci
různým způsobem poslat dál.
Info z manželčina facebooku:
Hledáme proto OCHOTNÉ DOBRÉ DUŠE , které doma
mají šicí stroj a rády by pomohly.
V rámci spolupráce vodácko-skautských dobrovolníků a znojemské firmy APER sportswear je zajištěna příprava střihů, které se začaly vyrábět v pondělí dopoledne 26.10.2020. Materiál poskytla firma PFNonwovens Czech s.r.o.
SAMOTNÁ ORGANIZACE CELÉ AKCE:
V pondělí 26.10.2020 mezi 14:00 hod. až 16:30 hod. je možné
vyzvednout střihy. Potažmo je možné střihy vyzvedávat i v
další dnech mezi 14:00 hod. až 16:00 hod. a zároveň ve stejný
čas odevzdávat hotové pláště. Pokud by kdokoliv potřeboval
vyzvednout materiál v jiný čas, nebo měl jakýkoliv dotaz prosím napište na mail nebo zavolejte na telefonní číslo 727 841 363 v době od 8:30 hod. do 16:30 hod.
Kontaktní místo je Vodácké centrum Znojmo na adrese U Obří hlavy 7, Znojmo
Kontakty sboru
David Sedláček, farář, mobil: 603 186 128
Lia Ryšavá, kurátorka, mobil: 724 729 477