Zveme vás na benefiční koncert, který se koná v neděli 22. ledna 2017 v 16.00 hodin v evangelickém kostele. Výtěžek dobrovolného vstupného bude věnován na léčbu buněčou terapií Jana a Vojtěcha Forstových. Pořadatelem koncertu jsou kolegové a přátelé pana Přemysla Forsta, ředitele ZUŠ a otce chlapců. FS ČCE Miroslav ochotně k uspořádání koncertu poskytl kostel.
Author Archives: Lia Ryšavá
1. ledna 2017 – Nový rok
-přivítání: Bratři a sestry, milý sbore, dnes první neděli po narození Páně a první den občanského roku Vám všem přeji, aby nás Pán Bůh provedl vším, co nás v tomto roce čeká, aby nás jeho láska a milost posilovala, abychom měli dostatek sil a pochopení jeden pro druhého i hodně sil na každý den a do všech úkolů, a které jsou před námi i které máme v našem sboru. Jménem staršovstva vám velmi děkuji za vše, co pro sbor děláte – za modlitby, slova povzbuzení i potěšení, za pochopení a vzájemnou toleranci, za laskavost i trpělivost. Děkuji vám za vaši podporu sboru, ať už duchovní, tak pomoc při nejrůznějších akcích i za vaše finanční dary sboru i za včasné placení saláru. Děkuji vám také za velkou obětavost, kterou projevujete při celocírkevních sbírkách i při mimořádných událostech.
-dnes jsou také pravidelné bohoslužby ve 14.00 v Troskotovicích
-zvu vás do Kruhu k posezení a zpívání kolem stolu kolem; rádi bychom si připomněli písně ze zpěvníku, jak je kdo má rád, ale také si připomněli, co jsme společně v minulém roce prožili a vyřídili si navzájem pozdravy od přátel osobních i sborových .Začátek je v 17.00 hodin.
Týden ve sboru
Úterý 9.00 setkání maminek s farářem v klubovně ve Sklárnách
19.00 pravidelná porada staršovstva
Středa 9.00 RC Medvídek
13.30 seniorky
15.45 a 16.45 biblické hodiny dětí
20.00 kroužek učitelek NŠ
Čtvrtek 9.30 biblická hodina pro dospělé
18.00 konfirmační cvičení
Tento týden zpěv nebude!
Pátek 10.00 biblické ztišení se zpěvem v DD v Božicích (zájemci o účast prosím domluvte se s bratrem farářem na odjezdu)
15.30 Medvídkova výtvarná dílna pro malé i starší děti, srdečně zveme ke společnému tvoření v presbyterně.
Sobota 19.00 mládež
(Část mládeže je s přáteli ze seniorátu v Krátké u Sněžného, vyřizueme jim velký dík za osvěžující štěpánské bohoslužby a přejeme hodně elánu do dalších akcí.)
Příští neděli se sejdeme, dá-li Pán, na bohoslužbách v 8.30 a odpoledne příští neděli jsme srdečně zváni na Tříkrálový koncert pěveckého sboru z Mašovic, začátek příští neděli odpoledne v 16.00 hodin. Program je již uveden na nástěnce.
-Dnešní sbírka je určena na potřeby našeho sboru.
18. prosince 2016
čtvrtá adventní neděle
-přivítání
-dnes odpoledne v 16.00 hodin se v našem kostele koná vánoční koncert. Účinkují učitelé a žáci Základní umělecké školy Miroslav a Hrušovany nad Jevišovkou a zazpívají naši zpěváci. Výtěžek dobrovolného vstupného věnujeme Janovi a Vojtěchovi Forstovým, synům pana ředitele Přemysla Forsta, na léčbu buněčnou terapií. Děkujeme vám za obětavost a pochopení pro jejich nelehkou životní situaci.
-včera vykonal bratr farář v obřadní síni v Hrušovanech n. J. pohřební pobožnost, rozloučili jsme se se sestrou Zuzanou Fedorovou z Hrabětic.
-dostali jsme zprávu, že ve věku 102 let zemřela sestra Hebe Kohlbrugge z Nizozemí. Řada z vás si na setkání s ní jistě vzpomene. Paní Hebe Kohlbrugge pomáhala nejen evangelíkům v komunistickém Československu, ale i v dalších zemích východní Evropy. Také její zásluhou studovali v Praze evangelickou teologii Holanďané a na nizozemských školách studenti čeští; kromě další velké pomoci jsme se díky ní dovídali pravdivě o životě za železnou oponou. Hebe Kohlbrugge shrnula své vzpomínky na dějiny Evropy od nástupu nacismu v Německu až po pád komunismu v knize Dvakrát tři je pět. Více najdete na nástěnce.
Týden ve sboru
Pondělí 16.00 Medvídkova herna pro maminky s malými dětmi
Úterý 9.00 setkání maminek s farářem
pohřeb sestry Terezie Polčákové z Hrabětic
Středa 9.00 RC Medvídek
Čtvrtek 18.30 zkouška pěveckého sboru
-vyřizujeme vám pozdravy od manželů Zahrádkových z Hrabětic a od sestry Novákové z Jevišovky, v obou rodinách vykonal bratr farář bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně
-vyzvedněte si prosím dárky z Rolničky. Dnes naposledy je možné koupit si drobnosti z Dárkování, výtěžek je určen na potřeby sboru, zbylé dárky předáme mládeži do tomboly.
Po bohoslužbách si můžete koupit kávu, čaj a čokoládu Fair Trade a evangelické kalendáře i Čtení na každý den.
Přejeme vám pokojné prožití posledního adventního týdne.
Za týden se sejdeme, dá-li Pán, v neděli v 8.30, budeme slavit Boží hod vánoční s vysluhováním Večeře Páně.
Poděkování všem dárcům
Na Vánočním koncertu v neděli 18. 12. 2016 bylo získáno na dobrovolném vstupném 25 180 Kč; částka byla odeslána na léčbu buněčnou terapií pro Jana a Vojtěcha Forstovy prostřednictvím veřejné sbírky. Všem dárcům velmi děkujeme!
Vánoční koncert 18. 12. 2016
Zveme vás na Vánoční koncert do evangelického kostela. Koná se ve čtvrtou adventní neděli v 16.00 hodin. Účinkují učitelé a žáci ZUŠ Miroslav, žáci ZUŠ Hrušovany nad Jevišovkou a pěvecký sbor FS ČCE Miroslav. Výtěžek dobrovolného vstupného je věnován na léčbu buněčnou terapií Jana a Vojtěcha Forsta. Konání veřejné sbírky vyhlášené Radou Města Miroslavi získalo osvědčení Krajským úřadem Jihomoravského kraje, zvláštní bankovní účet zřízený u České spořitelny, a.s., pobočka Miroslav má číslo: 4462706399/0800. Děkujeme Vám a věříme, že účet chlapců nezůstane dlouho prázdný.
11. prosince 2016
třetí neděle adventní
-přivítání
-dnes jsou bohoslužby také v 10.00 v Bohuticích
-dnes odpoledne jsme zváni na dětskou vánoční slavnost, děti připravily vánoční hru Andělská inspekce. Začátek je v 16.00 hodin. Přijďte děti podpořit a pozvěte i své přátele. Odpoledne zakončíme malým občerstvením v Kruhu, již nyní děkujeme sestrám za přípravu pohoštění a sestře Evě Ryšavé za celoroční organizaci a péči o pohoštění po bohoslužbách i při mimořádných příležitostech.
V úterý se konala řádná porada staršovstva:
-bratr kurátor Jindřich Mach oznámil presbyterům svoje rozhodnutí rezignovat na funkci kurátora i presbytera sboru, a to od VSS 2017
-bratr farář oznámil, že po Velikonocích do července bude mít studijní volno, v té době bude studovat na univerzitě v Heidelberku v Německu
-v příštím týdnu bude bratr farář čerpat řádnou dovolenou, proto se nebudou konat biblické hodiny dětí, ani dospělých
-sestra Rut Vesecká předložila předběžnou zprávu o hospodaření v roce 2016
-prosíme všechny, kdo mají klíče od hlavní i horní brány, od Kruhu či fary, aby to po bohoslužbách sdělili bratru kurátorovi, děkujeme
Týden ve sboru
Pondělí 16.00 Medvídkova herna pro maminky s dětmi
Úterý 10.00 pastorační návštěva s vysluhováním VP v
Hraběticích
Středa 9.00 RC Medvídek
13.30 seniorky
Čtvrtek 16.00 Dílničky pro vnoučata a babičky (projekt RC)
18.30 zkouška pěveckého sboru
Pátek 15.00 Výtvarná dílna tentokrát v klubovně
ve Sklárnách (děti se tam seznámí s prací na 3D tiskárně)
Sobota 19.00 mládež
-děkujeme všem za finanční podporu k zakoupení dárků pro děti z NŠ
-je konec roku, proto si dovolujeme připomenout placení saláru a všem, kteří salár již zaplatili, děkujeme
-stále je možno zakoupit evangelický kalendář a čtení na každý den, výtisk za 90 Kč
-připomínáme, že jsou připraveny objednané dárky z Rolničky
-po bohoslužbách si můžete ještě koupit několik zbylých dárků z Dárkování, již za koruny, výtěžek je určen sboru
-připravili jsme pro vás také nabídku zboží Fair trade (káva, čaj, kakao, čokoláda)
-Město Miroslav nás zve do kulturního domu na provedení České mše vánoční od Jakuba Jana Ryby, a to v sobotu 17. 12. v 17.00 hodin.
Příští neděli se sejdeme, dá-li Pán, na bohoslužbách v 8.30 a odpoledne jsme zváni na vánoční koncert
11. prosince 2016
třetí neděle adventní
-přivítání
-dnes jsou bohoslužby také v 10.00 v Bohuticích
-dnes odpoledne jsme zváni na dětskou vánoční slavnost, děti připravily vánoční hru Andělská inspekce. Začátek je v 16.00 hodin. Přijďte děti podpořit a pozvěte i své přátele. Odpoledne zakončíme malým občerstvením v Kruhu, již nyní děkujeme sestrám za přípravu pohoštění a sestře Evě Ryšavé za celoroční organizaci a péči o pohoštění po bohoslužbách i při mimořádných příležitostech.
V úterý se konala řádná porada staršovstva:
-bratr kurátor Jindřich Mach oznámil presbyterům svoje rozhodnutí rezignovat na funkci kurátora i presbytera sboru, a to od VSS 2017
-bratr farář oznámil, že po Velikonocích do července bude mít studijní volno, v té době bude studovat na univerzitě v Heidelberku v Německu
-v příštím týdnu bude bratr farář čerpat řádnou dovolenou, proto se nebudou konat biblické hodiny dětí, ani dospělých
-sestra Rut Vesecká předložila předběžnou zprávu o hospodaření v roce 2016
-prosíme všechny, kdo mají klíče od hlavní i horní brány, od Kruhu či fary, aby to po bohoslužbách sdělili bratru kurátorovi, děkujeme
Týden ve sboru
Pondělí 16.00 Medvídkova herna pro maminky s dětmi
Úterý 10.00 pastorační návštěva s vysluhováním VP v
Hraběticích
Středa 9.00 RC Medvídek
13.30 seniorky
Čtvrtek 16.00 Dílničky pro vnoučata a babičky (projekt RC)
18.30 zkouška pěveckého sboru
Pátek 15.00 Výtvarná dílna tentokrát v klubovně
ve Sklárnách (děti se tam seznámí s prací na 3D tiskárně)
Sobota 19.00 mládež
-děkujeme všem za finanční podporu k zakoupení dárků pro děti z NŠ
-je konec roku, proto si dovolujeme připomenout placení saláru a všem, kteří salár již zaplatili, děkujeme-stále je možno zakoupit evangelický kalendář a čtení na každý den, výtisk za 90 Kč
-připomínáme, že jsou připraveny objednané dárky z Rolničky
-po bohoslužbách si můžete ještě koupit několik zbylých dárků z Dárkování, již za koruny, výtěžek je určen sboru
-připravili jsme pro vás také nabídku zboží Fair trade (káva, čaj, kakao, čokoláda)
-Město Miroslav nás zve do kulturního domu na provedení České mše vánoční od Jakuba Jana Ryby, a to v sobotu 17. 12. v 17.00 hodin.
Příští neděli se sejdeme, dá-li Pán, na bohoslužbách v 8.30 a odpoledne jsme zváni na vánoční koncert
13. listopadu 2016
25. neděle po sv. Trojici
-přivítání
-v 10. 00 se konají bohoslužby v Bohuticích
Zvu vás také na nešpor a do Kruhu, začátek je v 17.00, naším hostem je bratr Farský z Brna – Husovic
-ve Znojmě si připomínají 70. výročí sboru, včera se konala přednáška s besedou o historii sboru, dnes v 10.00 jsme zváni k bohoslužbám s VP, hostem je bratr farář Ondřej Titěra, náměstek synodního seniora
Týden ve sboru
Pondělí 16.00 Medvídkova herna pro maminky s dětmi
Úterý 9.00 setkání maminek s farářem u Sterziků na Václavově
Středa 9.00 RC Medvídek
ve středu nebudou biblické hodiny dětí
16.00 se RC koná již tradiční Uspávání broučků v Kruhu
Ve čtvrtek je státní svátek, biblická hodina pro dospělé se nekoná.
18.30 zkouška pěveckého sboru
Pátek 16.00 Výtvarná dílna pro děti
20.00 setkání střední generace u Ivy a Martina Ryšavých
Sobota 9.00 děti z NŠ pečou v Kruhu perníčky na Dárkování
19.00 mládež
Dostali jsme pozvánku od spolku Stromy v krajině, jsme zváni na přednášku o tom, co vše se na Znojemsku, a tedy i v Miroslavi, dělo v roce 1914, v prvním roce první světové války. Přednáška se koná ve Středisku volného času na Kostelní ulici. Podrobnosti jsou na nástěnce před kostelem.
Za týden se sejdeme, dá-li Pán v 8.30 na bohoslužbách a v 17.00 na nešporu a v Kruhu, kde bude naším hostem paní PhDr. Jana Pospíšilová, představí nám novou knihu, která se týká současného dětství brněnských dětí.
Dárkování 27. listopadu 2016
ZVEME VÁS NA CHARITATIVNÍ ODPOLEDNE DO EVANGELICKÉHO KOSTELA zvané Dárkování první adventní neděli 27. listopadu v 15.00 hodin. Vystavené dárky budou v evangelickém kostele k prohlédnutí od 14:30 hodin Po úvodním programu můžete vystavené dárky získat za dobrovolný příspěvek, jehož minimální výše bude u výrobku označena a doporučena. Našim tradičním cílem je podpora Adopce na dálku – školné pro Marii Namutebi, žijící v ostrovní části Ugandy a dle množství získaných finančních prostředků podpoříme Denní stacionář sv. Damiána ze Znojma.
Pro charitativní odpoledne budeme přijímat od dobrovolníků rukodělné výrobky (textilní, dřevěné hračky a jiné užitečné předměty, adventní a vánoční dekorace, šperky z korálků a další) a domácí produkty (zavařeniny, sirupy, čaje, sušené ovoce, perníčky, vánoční cukroví, ovoce, zeleninu apod. v dárkovém balení). Příjem dárků v pátek 25. 11. v Kruhu (přilehlý sálek u evangelického kostela) od 9:30 – 11 hod. a od 17 – 19 hod. Přejeme vám mnoho dobrých nápadů a těšíme se na setkání při Dárkování 2016!
Je tady podzim, blíží se advent a s ním Dárkování
Také se vám zdá, že ten čas nějak rychle letí? Slunce stále ještě krásně hřeje, i když noci a rána jsou už chladná. Dokvétají poslední růže, barvy podzimu jsou den ze dne krásnější. A než se nadějeme, je tady advent – čas nad jiné krásný svým vnitřním naladěním, čas očekávání, čas otevřených srdcí i myslí, čas podaných rukou, plný vzájemného pochopení a sdílení. Čas koncertů i dětských besídek, a v Miroslavi, jak jinak, první adventní neděli čas pro Dárkování.
Letos je charitativní odpoledne v evangelickém kostele zvané Dárkování 27. listopadu. Už jsme si zvykli na akci, která spojuje možnost přispět na dobrou věc, potěšit sebe i své blízké zakoupeným dárkem a při tom se zaposlouchat do pěkné hudby nebo vyslechnout něco zajímavého se vztahem k cílům Dárkování.
Opět si připomeneme, že kdesi daleko v africké Ugandě na těžko dostupných ostrovech Viktoriina jezera, jezera Ukerewe, žije školačka Marie Namutebi. Podporujeme ji pomocí Adopce na dálku už několik let, a tak je víc než pravděpodobné, že název našeho města, Miroslav, jí není cizí. Snad se jí daří. Blíží se konec tamějšího školního roku a Marie se možná obává, jak to bude dál. Bude mít možnost dál chodit do školy a tím mít naději na kvalitnější život a uplatnění v dospělosti? Bude mít na vše, na učebnice, zdravotní péči i obědy? Díky vám, milí přátelé a příznivci Dárkování se Marie bát nemusí. Věřím, že i letos díky Dárkování její školné zabezpečíme. Vím, že řada z vás už má termín Dárkování pevně v paměti, a nejen to. Někteří z vás už jistě připravují něco pěkného nebo dobrého, čím nabídku dárků obohatí.
Náš druhý cíl se nachází kousek od nás. Denní stacionář sv. Damiána má svoje sídlo ve Znojmě na Hradišti. Že o něm nevíte, nebo jen málo? Denní stacionář je pobytové zařízení, které denně od pondělí do pátku v době od 6.30 do 15.30 hodin poskytuje pomoc a podporu dětem, mladistvým i dospělým osobám s mentálním postižením, s kombinovanými vadami a s rysy autismu, lidem ve věku 7 až 64 let. Pracovníci stacionáře jsou nápomocni při zajišťování základních potřeb, zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím, udržují i rozvíjejí schopnosti a dovednosti ke zlepšení kvality běžného života, umožňují návrat zpět do přirozeného domácího prostředí. Denní stacionář je určen pro potřebné v celém regionu Znojemska. Jeho služby jsou velmi důležité, to ocení každý, kdo se setkává s těmi, kterým jsou služby určeny, s jejich rodinami i s pracovníky stacionáře. Jako každé zařízení podobného typu, ani ve stacionáři sv. Damiána není prostředků nadbytek, a tak velmi uvítali náš zájem i ochotu podpořit je např. zakoupením výukových pomůcek – konkrétně elektrických varhan –nebo finančně přispět na svozovou službu pro klienty. Věřím, že díky vám se to podaří!
Každoročně se sešlo množství rukodělných výrobků a domácích produktů, doufáme, že tomu tak bude i letos. A jak už bylo mnohokrát řečeno: Dárkování je možnost, jak připravit drobné dárky přítomným, jak si pořídit dárek pro sebe a své nejbližší, jak vydanými penězi obdarovat potřebné, dárkem může být i chvíle hudby, dárkem je i možnost vzájemného sdílení. Jsou to ve své podstatě maličkosti, ve výsledku mnohovrstevnatý dar.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Jménem organizátorů Dárkování Lia Ryšavá
6. listopadu 2016
24. neděle po sv. Trojici
-přivítání
-bohoslužby se konají v 10.00 v Litobratřicích a v 14.00 v Troskotovicích
-odpoledne v 15.00 jsme zváni na podzimní vycházku na židovský hřbitov
–v úterý se konala pravidelná porada staršovstva:
- Staršovstvo jednalo o sborovém bytě a rozhodlo se, že nechá odborně zpracovat analýzu dalších možností, jak s bytem naložit
- Byla uzavřena náročná akce rekonstrukce fary
- Staršovstvo rozhodlo o ukončení dlouhodobé sbírky na rekonstrukci fary, vaše dary pro sbor jsou stále vítány a za vaši obětavost jsme vděčni
- Blíží se konec roku, proto si vám jménem staršovstva dovolujeme připomenout, abyste pamatovali na salár; v této souvislosti upozorňujeme na zajímavý článek v posledním čísle ČB
- Staršovstvo podává na jednání konventu žádost o možnost prodeje modlitebny v Litobratřicích, žádost je podána na základě rozhodnutí VSS v březnu tohoto roku
- Na poradě jsme se zabývali také činností RC Medvídek a na základě žádosti vedení rodinného centra jsme rozhodli umožnit rozšíření pravidelné činnosti, a to otevřením tzv. herny jednou týdně
Týden ve sboru
Středa 9.00 RC Medvídek
13.30 seniorky
15.45 biblická hodina mladších dětí
16.45 biblická hodina starších dětí
20.00 koužek učitelek NŠ
Čtvrtek 9.30 biblická hodina pro dospělé
18.30 zkouška pěveckého sboru
Pátek 16.00 Medvídkova výtvarná dílna, zveme děti bez rozdílu
věku
Sobota 19.00 mládež
-z Rolničky přišla nabídka výrobků s vánoční tematikou, můžete si je objednat pod kruchtou
-za týden si v evangelickém sboru Znojmo připomínají 70. výročí založení a velmi srdečně nás zvou. Je možné zúčastnit se besedy o historii sboru v sobotu od 16.00 (spojení linkovým autobusem je u pozvánky na nástěnce), a v neděli v 10.00 jsou v modlitebně na faře ve Znojmě sváteční bohoslužby s VP
-po bohoslužbách jsme zváni k posezení a občerstvení v Kruhu
-za týden se sejdeme, dá-li Pán, v neděli v 8.30 na bohoslužbách v kostele a v 17.00 hodin na nešporu a v Kruhu s hostem bratrem Farským z Brna-Husovic
Hosté ze spřáteleného sboru Spremberg
Naši hosté přijedou v sobotu 15. října kvečeru. Společně prožijeme neděli jak při bohoslužbách, tak po celý den – všichni jsme zváni na posezení a osvěžení v Kruhu po bohoslužbách (společně s hostitelskými rodinami poobědváme v Kruhu, bude-li přát počasí, půjdeme na výcházku, event. do zámku v 15.00 hodin). Zveme vás na posezení s pohoštěním a promítáním fotografií ze života sborů Spremberg a Miroslav cca v 16.00 v Kruhu. Naši hosté se zúčastní dopolední páce na židovském hřbitově, každý, kdo by se mohl připojit, je vítán; odpolední výlety si plánují sami. Odjezd hostí je ve čtvrtek 20. 10. dopoledne. Děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k zajištění péče o hosty i svou účastí na společných programech.
Nezkrácená verze kázání Díkčinění 2016 – kázání Davida Sedláčka
Biblický text 2 K 9, 6-15
„6 Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. 7 Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť ‘radostného dárce miluje Bůh’.
8 Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, 9 jak je psáno: ‘Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.’ 10 Ten, který ‘dává semeno k setbě i chléb k jídlu’, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží ‘plody vaší spravedlnosti’.
11 Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří; tak povzbudíme mnohé, aby vzdávali díky Bohu. 12 Neboť služba této oběti nejen doplňuje, v čem mají bratří nedostatek, nýbrž také rozhojňuje díkůvzdání Bohu:
13 Přesvědčeni touto vaší službou budou slavit Boha za to, jak jste se podřídili Kristovu evangeliu a jak štědře se projevuje vaše společenství s nimi i se všemi. 14 Budou se za vás modlit a po vás toužit pro nesmírnou milost, kterou vám Bůh dal. 15 Bohu budiž vzdán dík za jeho nevystižitelný dar!“
Kázání
Nejdříve člověka napadne, že si tu Pavel vyřizuje účty s Korintskými… že naráží na jakousi lakotu mezi bratřími v Korintu… že je nešťastný z neochoty dávat. Připomíná to takové ty lamentace: „Dávejme více salár!“ „Potřebujeme přece zvýšit obětavost, vždyť to všichni vidí… s nikým to nehne, a pořád je to při starém!“ A tak dále. Asi jsme to všichni podobně slyšeli nebo dokonce říkali…
Svým způsobem ano… z kontextu je patrné, že Pavel Korintské trochu popichuje. Dává za příklad makedonské sbory, které vybraly mezi sebou zjevně velkou částku na pomoc jeruzalémským křesťanům. A zdá se, že Korintští zaváhali, ani ne tak, že by byli lakomí, že by byli na peníze, ale spíše necítili jako hlavní prioritu mezisborovou solidaritu (tak, jak to chápe Pavel). A zjevně nechápali, proč by měli dávat peníze zrovna na jeruzalémské křesťany, kteří se stejně na ně, na Korintské, dívali skrz prsty jako na bývalé pohany. Takhle to mohli Korintští cítit. No a tak tu sbírku sesbírali spíše z povinnosti na rozdíl od těch Makedonských. A Pavel to zpochybňuje. Dobře! Ale to není, zdá se mi, ta hlavní zpráva.
Pavel tu rozvíjí daleko hlubší teologii, která může být inspirativní pro dnešní přemýšlení o věcech lidských a věcech Božích.
Pavel mluví jedním dechem o lidské a Boží aktivitě. První dva verše našeho textu mluví o lidské aktivitě a další tři verše mluví o Bohu a tom, co dělá Bůh. A tu už je daleko hlubší myšlenka, než jenom, že by Pavel chtěl pokárat Korintské za jejich váhavost …
Lidský akt a Boží akt. Pavel to vidí vždycky propojené. Vždyť „radostného dárce miluje Bůh“. Zní slavná Pavlova definice křesťana-dárce, který dává bez mrknutí oka na všechny sbírky a rekonstrukce far. Ale! Ale aby to nebylo chápáno zase tak, že člověk nejdříve dá, vydá se, podstoupí nějakou obětavost a pak…A pak si ho Bůh zamiluje! A ještě navíc! Mělo by to být radostné dávání! Takže každý, kdo by dal na něco v církvi a přitom se trochu kroutil, tak toho jako že Bůh nemiluje. Takto vyloženo… takto by to byla lidová teologie, ve smyslu: Pán Bůh čeká, jestli pak všichni dají něco do sbírky a hledí na to, jak se u toho budou tvářit … Opět, myslím si, že Pavel o Bohu takto nikdy nesmýšlí.
Pavel mluví v souvislosti s lidskou aktivitou vždy také o Boží aktivitě. Cituji opět Pavla: „Bůh má moc vás zahrnout všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo…“ Tak mluví Pavel o Bohu.
Trochu odbočím k fenoménu díkůčinění. Je jasné, že každý, kdo aspoň trochu bere Boha vážně, cítí potřebu poděkovat Bohu i za dary k živobytí potřebné. Za chléb a za všechno, co chléb jako symbol, jako souhrnný pojem, v sobě zahrnuje. Ne nadarmo je v modlitbě Páně zahrnuta také prosba: „chléb náš vezdejší, dej nám dnes…“. Není třeba zpochybňovat každodenní poděkování za pokrm. To je naprosto v pořádku! Jde o každodenní díkčinění, které ono jednoroční završuje. Přesto se může stát, že i díkčinění může nakonec Boha vnímat jako protějška, jako někoho, kdo kdesi v nepřístupných rovinách sídlí, někde nad tímto světem, který každý rok dá nepochopitelně někde nadbytek a někde zase nepochopitelně málo. Tam pošle hurikán, tam zas superúrodný rok. Takto vnímaný Bůh se pak blíží spíše pohanským představám o božstvu, kterému je třeba děkovat, aby nepřestalo dávat a dávalo stále víc. Ať už je to tak či onak, pořád je tu ta distance mezi tu na zemi a tam v nebesích, kde přibývá Bůh, a on něco na zemi způsobuje a člověk projevuje vděčnost.
A ta distance, to je naše myšlení, tak myslíme my. My potřebujeme distanci, rádi si ji pěstujeme…! Rádi si i Boha držíme daleko od sebe. Vyhovuje nám to tak…
Ne, nechceme zpochybňovat základní vděčnost, kterou projevujeme třeba i v písni nebo v modlitbě před jídlem. To je v pořádku. Ale i modlitba před jídlem vychází z jiných motivů, než že jsme vděčni nebeskému rozdíleči chleba vezdejšího. I modlitba před jídlem vychází z motivu, že Bůh vstoupil do osobního životního prostoru a času, aby s námi sdílel náš čas, prostor a život… aby s námi vedl dialog, aby s námi vstoupil do společenství, a to jako Stvořitel a dárce života, kterému chceme v modlitbě děkovat za chléb náš vezdejší a za všechno.
Ale vraťme se k Pavlovi. Ta základní Pavlova myšlenka, ten argument je: „Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti…“ Jestliže Bůh dává dar své milosti, tak to není přece tak, jakoby Bůh byl jakýsi ministr, který by z nebeského rozpočtu rozdával tam dotaci, tam podporu, tam příspěvek. Jestliže Bůh dává dar své milosti, tak dává sám sebe! Zdali pak můžeme Boha a jeho milost od sebe oddělit? Jestliže Bůh dává, tak nedává napůl, nedává jen něco, co by nebylo z něho. Co by bylo něco vedle něj. Tak dává člověk, má-li něco k dispozici, z toho rozdává. Ale přesto! Přece i člověk dává něco ze sebe. A jestliže dává sám ze sebe, jako třeba v případě Korintských sbírku na jeruzalémské křesťany, tak dává sebe, když dává ze sebe. A nemůže přece dát jen kus sebe, nemůže sebe rozdělit ve dví. Když dává ze sebe, dává cele samého. A tak to přece je i s Bohem o to více.
Jestliže Bůh dává, tak dává plně! Ne na půl! Ne z toho, co by mu zbylo. Co nepotřebuje pro sebe. Dává sebe, když dává dar své milosti. Kdybychom to vzali jenom přes hmotné a materiální věci, jako chléb náš vezdejší, tak je to přece dar Boha samého, sebe samého člověku. Skrze chléb dává Bůh sám sebe. Jestliže Bůh dává darem svou milost, třebas i ten chléb, tak dává přece sám sebe!
K takové myšlence o Bohu Pavel nepřišel na základě teologické spekulace, když přemýšlel v pracovně, co napsat Korintským. Ale poznal to na Kristu!
Pochopil, že Bůh Otec spolu s Kristem, poutáni poutem lásky Ducha svatého, vstupuje do světa, že přemostil tu distanci mezi nebem a zemí, mezi tady a tam. Pavel pochopil, že ti tři, jako jeden Bůh tu něco neslýchaného a nečekaného tvoří a že člověk toho může být účasten… že je pozván!
Není to tak, že by nebesa zůstala prázdná, aby naplnila zemi, ani tak, že by země přestala být zemí a stala se nebesy. Není to ani tak, že by člověk přestal být člověkem smrtelným, konečným a hříšným a stal se božskou bytostí, ani tak že by Bůh přestal být Bohem a stal se jen hříčkou v rukou lidí.
Když se Bůh dává svou milostí, když člověka zahrnuje svými dary své milosti, tak to není nic menšího než, že Bůh se dává poznat a otevírá se člověku! Otevírá člověku přístup, nabízí možnost vstoupit do vnitřního života Božího. Člověk se může stát jeho součástí, členem toho trojičního společenství, které spojuje nebe a zemi, minulost a přítomnost a otevírá budoucnost.
Kde mohou být hříchy a viny rozvány, aby již nemohly bránit společenství. Kde může propuknout vděčnost a díkůvzdání, které mohou být řečeny v modlitbě konkrétnímu Bohu, který se dává člověku. Kdy člověk smí konat to nové a neslýchané, totiž nejen vzdávat díky, ale také podílet se na tom Božím dávání se…
Tím, že i on se dává, tak jako Bůh dává sám sebe. Když se on (Bůh) vydává, tak i člověk může sám sebe dávat, když dává něco ze sebe. A tak se stává součástí, členem Božího společenství, Božího dění. Stává se součástí společenství Boží trojice, když vyslyší to pozvání, když vstoupí na tu otevřenou hru, kterou Bůh otevřeně hraje…
TO je láska, o které mluví Pavel, láska Agapé… láska, která se inspiruje u Boha, ke které Bůh inspiruje tím, že vstupuje do světa, když dává sám sebe. To je láska Agapé, ta Božská láska, která se vydává, otevírá, a umožňuje otevřené společenství. Společenství, které překonává distanci, bourá hranice, tvoří nové a neslýchané věci, odemyká nové horizonty… Společenství, v kterém se nevede monolog, ale dialog. I díkčinění je modlitba. I díkčinění jako modlitba není monologem, ale dialogem. Ani církevní společenství není monologem, ale dialogem. Tohoto Božího společenství může být člověk součástí a může se na něm podílet; i formou díkčinění i formou dávání. Na rozdíl od lásky Erós, která jen bere, aby si u sebe sebrané podržela, aby tak mohla brát dál a dál.
Proto Pavel říká: „Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti…“ Ne proto, že by čekal, až něco, člověče, uděláš, ale proto, že má moc sám sebe dát jako jeden velký dar milosti. A proto radostného dárce miluje Bůh, protože má radost z každého, kdo vstoupí do společenství, které člověku nabízí, které člověku otevřel, když otevřel sám sebe. A má radost, kdy i člověk se otevře takové možnosti. Protože člověk, to křehké a smrtelné stvoření, pak už teď a tady, v tomto světě a v tomto čase, může konat věci nové a neslýchané.
To je také smyslem „dávání“ a „díkčinění“. Dávání nekonáme proto, abychom uchlácholili své křesťanské svědomí,… abychom dostáli své sborové povinnosti,… abychom se projevili jako poslušní členové sboru a dali ten největší salár,… abychom urputně táhli tu káru církve, kterou jsme převzali po předcích… Neděláme to proto, že by nad námi visel pomyslný vztyčený prst našich sborových předchůdců, který by nám říkal: „podívejte se, co my jsme svého času pro sbor učinili, jak nám to šlo, tak hleďte, abyste se také tak činili…!!!“
Dávání děláme proto, že nám byla dána milost vstoupit do života Boha našeho a Pána Ježíše Krista v Duchu svatém… tak jako byla dána i našim předkům. A to je milost, která skrze nás tvoří nové věci a která vede k díkčinění.
Radostný dárce, který dává, a kterého miluje Bůh, není ten, který to dělá proto, aby měl pokoj a měl splněno a měl čárku v církevním účetnictví i v Boží knize života, ale proto, že přijal za svůj dar podílet se už tady na podivuhodném Božím dění, na dění Boha, který nově a nečekaně vstupuje do světa, který se neslýchaně otevřel člověku.
A díkčinění konáme jako hříšníci. Ne abychom se ospravedlnili. Ne, abychom mu splatili dluh, jak se zpívá v jedné písni. Ne, abychom začali jednou brát vážně svou víru (jak se zpívá v téže písni), ale protože přece věříme!!!, protože přece náš dluh byl smazán!!!, není započítán. (Co by chtěl člověk nekonečnému Bohu v jeho nekonečné milosti a spravedlnosti, Bohu přesahujícímu každé pomyšlení přece splácet?!? Jak troufalé?!?) Protože Bůh nás bere takové, jací jsme… Jako slabé, chybující, jako ty, kteří se provinili, jako ty, kteří i něco pokazili.
Čeká, že právě takoví jací jsme, k němu přijdeme. Jsem zváni, abychom i v díkčinění pozdvihli svůj zrak od sebe samotných,… od naší nedokonalosti, od chyb, od viny, od ukřivděnosti, od toho našeho zacyklení se do našich lidských sporů, vnitřních rozporů, obav, nejistot, podezřívavosti, od všech hranic, překážek, zábran, které jsme stanovili, postavili a nakladli… jsme zváni k tomu, abychom od toho odhlédli a vzhlédli vzhůru, nechali se zmocnit silou Ducha svatého a mohli se podívat na lidské snažení pohledem Boha, který sestoupil do našich nížin… a který tvoří nové věci! Který má moc nás z toho zacykleného kruhu vyvést na cestu vedoucí k horizontům, které sami ze sebe vidět nemůžeme.
Pozdvihněme své srdce k Pánu jako hříšníci, kteří jsou pozváni vidět a zakusit a žít a spolutvořit věci nové, nové počátky. Zakusit milost, která dává život. Budeme slavit slavnost Kristovy hostiny. Jsme pozváni zakusit věci nové. Vzdávat Bohu díky, jako jeho děti.
Píseň po kázání: 606 Ať zazní chvála
9. října 2016
neděle Díkčinění
-přivítání
-bohoslužby s VP jsou v 10.00 v Bohuticích
-dnes se program v Kruhu neuskuteční, je přesunut až na 30. října
-v úterý 4. 10. se presbyteři sešli na pravidelné poradě, jednali jsme zejména o ukončení rekonstrukce fary, na 29. 10. svoláváme ochotné pomocníky na odkornění fošen složených u kostela, vzali jsme na vědomí, že byly zahájeny biblické hodiny pro děti. Hovořili jsme také o tom, jak naložit s harmoniem, které je uskladněno pod kazatelnou a do presbyterny se již nevrátí. Staršovstvo nabízí harmonium zájemcům, hlaste se prosím u bratra kurátora.
-dnes v 15.00 se v Červeném kostele v Brně koná instalace setry farářky Jany Hofmanové, na instalaci jsme FS Brno I srdečně zváni
-dnešní sbírka je celocírkevní a je určena na charitativní účely církve
Týden ve sboru
středa 9.00 RC Medvídek
13.30 sestry seniorky
15.45 biblická hodina mladších dětí
16.45 biblická hodina starších dětí
pátek 16.00 Medvídkova výtvarná dílna
18.30 zkouška zpěvu
sobota kvečeru přijedou hosté ze spřáteleného sboru Spremberk
Prosíme hostitelské rodiny a všechny, kdo mohou přispět k občerstvení v neděli i vás, kteří rádi přispějete svou účastí i další pomocí ke zdárnému pobytu našich hostí, abyste se po bohoslužbách zdrželi k poradě, projednáme program celého pobytu; současně připomínám, že stále hledáme ubytování pro jeden manželský pár a prosím, pokud byste někdo mohl naše hosty ubytovat, přihlaste se u mě, s jazykovými problémy rádi vypomůžeme
-Mládež se účastní celocírkevního sjezdu mládeže v Třebíči. Na víkend 21. – 23. 10. je plánována školka mládeže v Miroslavi. Dovolte znovu připomenout prosbu Brněnského seniorátního odboru mládeže:
Milé bratří a sestry, chtěla bych Vás jménem Brněnského seniorátního odboru pro mládež poprosit o pomoc se stravováním mládežníků na školce v Miroslavi, která proběhne od 21.10. -23.10. Prosíme o pomazánky na páteční večeři a buchty na sobotní snídani. Své příspěvky hlaste sestře Ivě Ryšavé, děkujeme velmi.
Jste srdečně zváni na společný program v sobotu dopoledne od 9 hodin v evangelickém kostele. A k posezení v Kruhu v neděli po bohoslužbách. Více info na: http://embs.cz/index.php?section=future&subsection=miroslav16
Příští neděli se ve sboru Nikolčice koná sborový den se vzpomínkou na faráře Franšiska Šebestu. Více informací najdete na nástěnce před kostelem.
Po bohoslužbách jsme zváni k posezení a občerstvení do Kruhu
Příští neděli se sejdeme, dá-li Pán, opět v 8.30 při bohoslužbách
Neděle Díkčinění 2. a 9. října 2016
Zveme Vás na neděli Díkčinění s vysluhováním Večeře Páně a upozorňujeme, že v Miroslavi se k Díkčinění s VP sejdeme až v neděli 9. října v 8.30 hodin. V kazatelských stanicích se uskuteční 2. 10. v Litobratřicích v 10.00 hodin a v Troskotovicích v 14.00 hodin,.v Bohuticích 9. 10. 2016 v 10.00 hodin a v Moravském Krumlově 16. 10. 2016 v 14.00 hodin.
Kázání na sborové slavnosti při otevírání opravené fary 18. 9. 2016 -kázání Davida Sedláčka
Evangelium Mt 18, 18-20
18 Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi. 19 Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. 20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.”
- Úvod
Vybrali jsme si pro náš den jedno z nejcitovanějších míst Nového zákona: „Kde jsou dva neb tři, tam já jsem uprostřed nich.“ Často se toto Ježíšovo slovo říká jako omluva. „Je nás málo, ale to nevadí, vždyť stačí dva neb tři a Ježíš je uprostřed.“ Ale my nechceme pro náš sbor používat tento výrok jako omluvu. Chceme se dopátrat onoho původního smyslu, aby nám tu to Ježíšovo slovo zaznělo v plné síle.
- Evangelista Matouš
Tento Ježíšův výrok zazní jenom u Matouše. Nikde jinde ho v Novém zákoně nenajdeme. Jenom u Matouše v 18 kapitole, kde se řeší vnitrosborové, můžeme říci také, vnitrocírkevní záležitosti. Zhřeší-li tvůj bratr proti tobě, vyříkejte si to mezi čtyřma očima, a když dojde ke smíření, získal jsi svého bratra. Když to nepomůže, tak nastoupí komise dvou nebo tří svědků, ti pak ve sporu rozhodnou. A v tomto kontextu (souvislosti) zazní Ježíšovo slovo: „Tam kde dva neb tři se sejdou ve jménu mém, tam já jsem uprostřed nich.“ Je to vlastně slovo pro jakýsi církevní soud, církevní soudní instituci. Známe to i z našeho církevního zřízení. I my máme zřízeny pastorační komise, které mají právě tyto spory řešit. Řešit ne lidským způsobem pohledu a soudu, ale vždycky ve jménu Kristově. Nejde o odsuzování a souzení, kde zvítězí jenom jedna strana.
To, o co tady jde, je snaha o smíření. Dojít ke smíření! To je cíl! Dojít k jednotě, k dohodě! Proto se shromažďujete ve jménu Kristově, abyste nehleděli na své vlastní spory, nestranili vlastním zájmům, ale na vyšší úrovni, na Kristově, našli společnou řeč!
Hleďte na to, co bude ku prospěchu všem! Usilujte o to, co vede k růstu a budování společenství církve tak, aby i ti slabší měli stejná práva a stejné slovo jako ti silnější (Maličcí! To je další matoušovské téma. Maličcí proti silným). Slabší i silnější ve víře. To je původní smysl toho výroku: tam, kde se dva neb tři shromáždí ve jménu mém, aby soudili složitou věc podle Kristova pohledu, tam já jsem uprostřed nich, aby k tomu pohledu nakonec dospěli.
To je ten původní smysl. Překvapení? Nejde o útěchu a omluvu, je vás sice málo, ale tam, kde se dva neb tři shromáždí (jakési minimum společenství), tam já jsem uprostřed vás. Takhle to Matouš nechápal, přestože jich bylo málo. To je tehdy ani nenapadlo, zabývat se málem, jakože jich málo bylo a tvořili tehdy jako křesťanský sbor děsnou menšinu, ještě menší než dnes a prakticky s žádnými právy.
Je to překvapení? Chtěli jsme to slyšet jinak? Ale postavili jsme za velké peníze nové prostory, kde se jistě budou shromažďovat lidé ve jménu Kristově, kde se bude uskutečňovat život našeho sboru, naší církve – ve jménu Kristově! Kde se bude scházet i staršovstvo. Ve jménu Kristově! V určitém počtu. Abychom přemýšleli, posuzovali, soudili věc sboru, církve, abychom hledali pravdu – pravdu Kristovu… to, co slouží růstu společenství… to, co je nad zájmy jednotlivců. Chceme to? … Dali jsme do toho nemalé peníze! Nad sebe jsme pověsili Kristův výrok: ve jménu mém…! Chceme takto soudit, posuzovat, hledat a přemýšlet?
Jistěže chceme! A pak musíme být všichni připraveni se podřídit vůli našeho Pána a Spasitele, živého Krista. Pod jehož pravdu se chceme postavit, jehož vůlí se chceme nechat vést. Hlas nejmenšího z nás musí být respektován. Každý se pak musí vzdát svého pohledu ve prospěch celku, ve jménu Kristově. Nikdo z nás nemůže být vítěz. Vítěz je jen jeden, Kristus. „Christus victor quia victima.“ (česky přeloženo: „Kristus, protože se obětoval, je vítězem.“) To je pravda, pod kterou chceme stát, až budeme soudit věc církve. Ale neznamená to: já se obětuji pro sbor, do roztrhání těla, když to nikdo jiný neudělá, já tu oběť podstoupím… smyslem je obětovat své vlastnické touhy vůči sboru a lidem ve sboru…
Ale opusťme na chvíli Matoušovo evangelium a podívejme se na jiná místa Nového zákona.
- Evangelista Lukáš a jeho skutky apoštolské
Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista… Kde je počátek církve, ptá se Lukáš. A nemyslí tím časový počátek. Ale počátek původu. Odpověď nabízí Lukáš v příběhu, kde apoštol Petr v Jeruzalémě po letnicích, po seslání Ducha svatého, káže veřejně Krista a lidé se ptají: co máme dělat. A on odpovídá, obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista. Počátek a původ církve leží mimo ni. Církev není vděčná sama sobě. A jako není počátkem, tak není ani cílem. Na počátku stojí Kristus a Kristus je cílem. Církev, to je otevřené, neohraničené společenství putující časem a prostorem světa. Kartotéky, archivy, to všechno má každý sbor. Jsou zde zapsaná jména pokřtěných, oddaných, konfirmovaných i pohřbených. Máme své hřbitovy, a na nich leží kosti těch, kdo tvoří církev před námi … mnohé ženy nosí pod srdcem ty, kteří budou jednou pokřtěni a mnozí, kteří tu byli přineseni, jsou dnes jinde a pokoušejí se razit cestu životem jinak a jinde. To je církev Kristova! Nemá svůj počátek v sobě, ani svůj cíl nemá v sobě. Všechno je otevřené vstříc Kristu.
- Obrácení ke Kristu
Apoštol Petr říká: obraťte se…! Můžeme v tom slyšet: Obraťte se ke Kristu! Ne k církvi. Ale ke Kristu. Ve jménu Krista tvoří církev ti, kteří chtějí patřit ne církvi na prvním místě, ale Kristu. A tak tvoří církev, tím, že patří Kristu. A jak že pak musí vypadat církev, která se shromažďuje? Jedná podle Krista a jeho zákona. Ne podle církve a jejího zákona. Tam, kde se shromažďují ti, kteří chtějí patřit Kristu, tam je církev, a tam on je uprostřed.
Postavili jsme jako církev prostory za nemalé peníze. A pak by se tu mělo uskutečňovat otevřené společenství, jakýsi průchoďák, kde se tvoří církev, vždycky nově a znovu, podle Krista, činností těch, kdo Krista teď a tady následují, hledají, meditují, berou vážně, kdo se s ním modlí a kdo spolu s ním volají k Otci. Kdo jsou jako on otevření pro tento svět. Obraťte se ke Kristu a postavte se pod jeho jméno, ve jménu jeho tvořte církev.
- Uzdravení
Ve jménu Ježíše Krista nazaretského vstaň a choď…. Pro Lukáše evangelistu bytostná součást života církve. Uzdravení ve jménu Ježíše Krista. Tehdy to také znamenalo uzdravení z izolace, která nemoc s sebou nesla. Jsi nemocný nebo postižený? Pak nepatříš Bohu!
Kristus tyto lidi miloval, vydal se jim a církev to pak činila v jeho jménu dále. Ti, kteří stáli na pranýři pro svou nemoc nebo slabost, našli přijetí, otevřenou náruč, našli uzdravení. A když ne všichni fyzické, pak jistě duchovní a společenské jistě. Na tehdejší dobu to byla věc revoluční, co církev tehdy dělala. To si už neumíme představit, dnes se sociálním státem, politickou korektností, zdravotnictvím pro všechny…To, co je dnes samozřejmostí, dělala tehdy jen církev.
Přinášet uzdravení! Nebudeme léčit rakoviny a jiné nemoci a postižení, to přenechejme lékařům. Nejsme blouznivci. Ale uzdravení. To je úkol církve! Přestavbou nových prostor na faře jsme si sáhli skutečně na dno. A je to pro nás velká šance. Možnost dalšího začátku, jít na dřeň, vyskočit k růstu. Nejenom k finančnímu. Pokud se nyní zaměříme jen na to, jak splatíme rekonstrukci, pak jsme jako církev skončili, třebas se splaceným dluhem. Sáhli jsme si na dno, abychom mohli růst do společenství, které může být prostorem pro uzdravení. Kohokoli. Uzdravení černého svědomí nebo poničených vztahů, uzdravení od strachů a nejistoty.
Společenství postavené pod jméno Ježíše Krista může nabízet otevřený prostor k setkávání všeho druhu. Otevřená církev, otevřená fara to je naše budoucnost.
- Věřící a nevěřící
Ještě než uzavřeme naše kázání, podíváme se na jiný typ setkávání, nebo chcete-li spolužití. Je to v Novém zákoně spíše ojedinělé téma, ale i tam už probleskuje. Je to téma, které se v našem případě stává dominantním a bude hrát v životě církve roli čím dál tím větší. Je to setkávání věřícího a nevěřícího. Apoštol Pavel v prvním listě Korintským v sedmé kapitole nabádá věřící, aby se nerozcházeli se svými nevěřícími partnery. Podle Pavla má i takové společenství smysl, a děti, které z těchto manželství pocházejí, jsou svaté. Stejně jako děti, které pocházejí z církevních rodin. A tak i z takového setkávání, věřící a nevěřícího, mohou vzcházet svaté věci, dobré a užitečné události.
Shromážděni ve jménu Ježíše Krista, věřící a nevěřící, pod jednou střechou, na otevřené faře. I to může být požehnáním pro evangelium. Církev přece nepotřebuje dělat z každého člověka rovnou člena sboru a na druhou stranu nepotřebuje hned zatracovat svět, jenom proto, že nepřijímá křest a nevyznává Krista. Církev má svou jistotu v živém Pánu, ne ve své uzavřenosti, ani v náborové kampani. Církev věří hodnotám, které od Krista přijímá a kterými se řídí a žije: Svoboda, láska, otevřenost, naděje. To jsou přece věci, které mohou přinášet světlo, pokoj a radost komukoli a kdekoli. To je služba, která má smysl. I tady bude platit, že tam kde se dva neb tři shromáždí ve jménu Kristově, tam bude Kristus uprostřed. Pokud půjde o svobodu, vzájemnou úctu, přátelství a naslouchání.
- Zpět k Matoušovi – závěr
Pro Matouše je Kristova přítomnost uprostřed církve klíčové téma. Je to jeho vyznání, na kterém staví, které předkládá svým posluchačům. Své evangelium uzavírá známou scénou po vzkříšení. Při epifanii vzkříšeného Krista dostává církev od Krista ujištění: jděte do celého světa, kažte evangelium, křtěte, zachovejte mé učení a vyučujte ostatní o mé cestě, dávejte ji ve známost všemi možnými způsoby. A hle, praví Kristus, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání věků. S tímto ujištěním se přece dá dělat spoustu věcí. Amen.