Category Archives: Seniorky

Schůzky seniorek

Seniorky v našem sboru mají svá setkání po čtrnácti dnech. Důvodem scházení je touha být spolu, radovat se, smát se, ale také spolunést to, co nám dělá starosti, co bolí a není možné to změnit. Udržujeme spojení se vzdálenými, nemocnými, v domově v Myslibořicích. Nejsme jenom místní, ale i z Bohutic a Moravského Krumlova. Navštívily jsme tři kazatelské stanice, letos na jaře chceme jet poznávat Znojmo, možná Baťův kanál. Také se budeme podílet na sběru šatstva pro Úpici. Uvítaly bychom mezi sebou i bratry seniory. Naše setkání má vždycky zakončení pobožností z příručky Na každý den. Zpíváme písně z Evangelického zpěvníku, které k nám zvlášť mluví. Míváme vzdělávací chvíle, ale ne vždycky. Bývá nás kolem 17, ale židlí máme dost, takže jste vítáni.

Sestry seniorky zvou

na Den otevřených dveří v ZŠ a MŠ v Suchohrdlích u Miroslavi, který se koná 30. září 2015. Odjezd linkového autobusu z aut. nádraží v Miroslavi je v 14.32, odjezd ze Suchohrdel v 16.42.

Zveme vás na Férovou snídani

Uskuteční se v sobotu 9. května 2015 v době od 9.00 do 11.00 v zahradě u evangelického kostela v Miroslavi na Husově ulici 44. Připojujeme se tak ke Světovému dni Fair trade a k více jak stovce míst v ČR, kde se podobná akce koná. Chceme podpořit spravedlivý obchod se zeměmi v Asii, Africe i Latinské Americe, svou účastí dát na jevo, že nám není lhostejné, za jakých podmínek jsou třeba káva, kakao i jiné produkty pěstovány a zpracovávány a současně chceme podpořit i domácí produkci. Přijďte ochutnat a pokud můžete přineste na ochutnání dobroty ze své kuchyně.Výrobky Fair trade bude možno zakoupit.

Jak se šijí boty

9.3.2015 007 9.3.2015 030

Sestry seniorky a jejich přátelé navštívili v pondělí 9. března 2015 firmu Handmacher, která sídlí již devět let v Miroslavi ve dvoře bývalých skláren, pro staré Miroslaváky v “Šénbrůnu”. Rakouský majitel zde zaměstnává téměř třicet osob. S velkým zájmem jsme si prohlédli jednotlivá stanoviště a prošli jsme tak ruční výrobu obuvi z přírodních materiálů od začátku do konce. Obdivovali jsme zručnost šiček i mužů u razících či tvarovacích strojů, a ke konci jsme se už ani nedivili, že takto vyrobená obuv, často přímo na individuální zakázku, je velice drahá. Děkujeme paní Kateřině Křečkové za trpělivost, s níž nás prováděla a odpovídala na celou řadu otázek.

Seniorky jedou na výstavu hraček

Ve středu 28. 1. 2015 v 13.27 odjíždíme linkovým autobusem do Moravského Krumlova na výstavu historických hraček v Knížecím domě. Návrat zpět je možný buď v 15.09, nebo v 15.59 autobusem z náměstí. Srdečně zveme nejen seniorky.

Seniorky v roce 2014

Sestry seniorky se v uplynulém roce scházely pravidelně jednou za čtrnáct dnů, vždy ve středu v 13.30 hodin v Kruhu, většinou v počtu 20. Kromě společného posezení u kávy píší členům sboru starším šedesáti let blahopřání k narozeninám. Do diaspory se dopisy posílají poštou, v Miroslavi je také seniorky osobně předají. O tuto činnost pečuje sestra Míla Schwarzbachová, blahopřání píše na dopisnice, které vytváří sestra Míla Konvalinková z ozdobných čajových sáčků. Oběma jsme za jejich péči velmi vděčny. Pokud má narozeniny některá ze seniorek, dostane kytičku a posezení je svátečnější o malé pohoštění. K náplni setkání patří také četba, zajímavosti z časopisů vybírá většinou sestra Marta Kulajtová, v posledních měsících čteme na pokračování knihu vzpomínek faráře Ludvíka Klobásy, to má v péči sestra Olga Ryšavá. Biblické čtení na závěr připravuje sestra Jana Ryšavá, písně vybírá oslavenkyně.

K našim společným akcím patří také malé výlety, najaře 2014 jsme byly na návštěvě v kazatelské stanici Litobratřice, a to nejen v modlitebně, ale také na besedě u Havlů a krásné procházce obcí. Na podzim jsme navštívili obec Petrovice, kde je nově rekonstruovaná došková chalupa, v níž je venkovské muzeum a byly jsme se také podívat do katolického kostela. Na obou místech jsme byly velmi přátelsky přijaty. Výlet se nám natolik líbil, že jsme krátce po té jely společně do Moravského Krumlova na výstavu šicích strojů.

Do našeho středu zveme vždy na bohoslužbách v ohláškách a těšíme se, že naše pozvání přizve do našeho kruhu i další sestry.

 

Jak jsme se plavili po Baťově kanále

Seniorky našeho sboru měly už dávno touhu navštívit Baťův
kanál. Kdo a kdy s nápadem přišel, to už se asi nedopátráme, stejně jako
není úplně zřejmé, kde se zájem o něco tak exotického jako je plavba lodí
v seniorkách vzalo. Nápady se mají realizovat a sny by se měly plnit.
Proto padlo rozhodnutí, že letos kanál pokoříme.

Stalo se tak ve středu 15. května 2013. Vyjeli jsme malým
autobusem firmy Vyžrálek v 8.30 hodin z Miroslavi. Dny před naším
výletem byly poměrně chladné a dokonce deštivé, a tak bylo až neuvěřitelné, v
jak krásný, slunečný a teplý den se náš výlet uskutečnil. Abychom zaplnili
všechna místa v autobusku, přibrali jsme i dva seniory a tři hostující
seniorky.

Ve strážnickém přístavu nás už čekala loď Ámos, jistě
pojmenovaná po slavném Janu Amosovi Komenském, který v letech 1604-1605
navštěvoval strážnické gymnázium. S lehkými obavami jsme se nalodili a
svěřili se do péče kapitána Lukáše a lodnice Jitky. O jedenácté hodině jsme
zvedli kotvy. Plavba Baťovým kanálem nastala. Paní Jitka nám celou cestu
vyprávěla – o historii kanálu, o jeho stavbě, o přírodě obklopující břehy, o
ptactvu i o všudypřítomných bobrech. Dojmy z plavby umocňovala kořeněná
vůně medvědího česneku, jehož květy se bělaly místy na březích.

V pravé poledne jsme se vrátili do přístavu a po mostě
jsme přešli do nedaleké restaurace, po obědě jsme se vydali na procházku
skanzenem Jihovýchodní Moravy. Slečna průvodkyně byla velmi trpělivá, a tak
jsme pomalým tempem zhlédli celou řadu staveb, nahlédli do některých z nich,
poobdivovali jsme jejich vzhled i vybavení a díky některým exponátům jsme
zavzpomínali na rané dětství.

S jistou únavou, přesto spokojeny, jsme dojeli kolem
osmnácté hodiny domů. Byl to pěkný výlet.

LR

Seniorky na bylinkách

V úterý 16. dubna 2013 jsme se konečně rozjely na exkurzi původně plánovanou na 10.4.
Spolu s klubem seniorek ČCE se zúčastnilo i několik dalších zájemců. Pan Jan Šimša nás svým autobusem spolehlivě dopravil do Suchohrdel u Miroslavi, resp. za vesnici, kde se areál firmy Bylinky s.r.o. nachází.

Byli jsme velmi přátelsky přivítání panem Kuthanem, který nás také pěstírnou bylinek provedl a seznámil nás s velice zajímavým způsobem pěstování bylinek od semínka až po finální produkt připravený k prodeji; a také s účelným propojením se stávajícím zemědělským provozem.

Bylo to krásné odpoledne – vůně bazalky se mísila s kořeněným aroma rozmarýnu, libečku, máty a dalších známých druhů. Ano, bylinky z babiččiny zahrádky tady rostou způsobem, který by byl patrně nad naše chápání, nebýt trpělivého a přehledného výkladu pana Kuthana.

Až se s bylinkami ze suchohrdelské pěstírny Bylinky s.r.o. setkáme někde v obchodě, jistě si
krásné odpoledne připomeneme. Za organizaci exkurze děkujeme paní Pavle Svobodové.

Lia Ryšavá

Exkurze do firmy Bylinky – Suchohrdly

Sestry seniorky našeho sboru zvou na exkurzi do Suchohrdel u Miroslavi do firmy Bylinky

odjezd autobusu 10. dubna 2013 v 15.00 hodin od kovárny, návrat autobusu tamtéž

jízdné tam i zpět celkem 20,-Kč.

Pravidelné setkání seniorek se v den exkurze nekoná!

K exkurzi se může kdokoliv připojit, pojede velký autobus Jana Šimši.

Firma Bylinky je dceřinou společností švédského holdingu Swedeponic, pěstuje celoročně ve sklenících, např. bazalku, tyminán, dobromysl, majoránku, pažitku, petrželku, koriandr, meduňku, mátu, rozmarýn. Firma nepoužívá pesticidy, chová totiž vlastní antiškůdce a využívá téměř stoprocentně obnovitelné zdroje energie.

Zájezd do Morkůvek

Ve čtvrtek 27.května 2010 se vypravilo dvacet seniorek a tři stateční senioři na autobusový výlet do nedalekých Morkůvek.Cílem byla Diakonie Klobouky – domov Narnie, kam putovala velká část výnosu z Dárkování roku 2009.

Domov Narnie slouží jako denní a týdenní stacionář pro hendikepované děti. Nejprve jsme si za vedení bratra Jiřího Svobody prohlédli školu v Morkůvkách, její vybavení různými pomůckami pro výuku, volný čas i posilovací zařízení, terasu i zahrádku a také vyslechli historii školy a anonymně problematiku klientů a jejich rodin.

Poté jsme přešli do Domova Narnie, kde jsou klienti ubytováni. U domova je zahrada, která slouží klientům a jejich pečovatelům pro volný čas. Je zde umístěna bezpečná trampolína, pergola s posezením a také „zahradní soustava“( houpačky a skluzavka), která byla pořízena z miroslavského Dárkování. Některé seniorky trampolínu i houpačku vyzkoušely.

Na zahradě se nám dostalo milého pohoštění, při kterém jsme hovořili o problematice služeb Diakonie, jejich financování a také mezi sebou.

Při návratu k autobusu jsme procházeli kolem rodného domu generála Peřiny, člena západního odboje, který před nedávnem zemřel. V Morkůvkách má i svoje muzeum, o kterém jsme však nevěděli a proto je nenavštívili. Je obdivuhodné, z jak malých poměrů vyrostli velcí lidé a vlastenci!

Další zastavení na cestě bylo v keramické dílně v Krumvíři, kde pracuje a tvoří člen našeho sboru Jiří Uhřík, kterého jsme mohli sledovat při práci. Prohlédli jsme si velkou řadu zajímavých výrobků této dílny – zejména drobnou zahradní neglazovanou keramiku, džbánky, vázy,květináče apod. a také si něco pro radost zakoupili.

V Borkovanech jsme navštívili Muzeum kraslic. V Borkovanech ženy vytvářejí (nelze říci vyrábějí) tzv.vyškrabované kraslice – na barevný černý, modrý, černý nebo červený podklad zvláštní škrabkou vyškrabují různé, především květinové motivy. Určitě si je vybavíte, jsou před velikonocemi v prodejnách.

Práci žen jsme s obdivem mohli sledovat na videu.Ony svoji práci dělají s takovou zručností a samozřejmostí, až se tají dech. Je potěšující, že ty staré mají již mladší i mladé následovnice.

Z Borkovan jsme již zamířili k domovu. Výlet se nám vydařil, přes deštivé dopoledne nám odpoledne nepršelo a chvílemi i svítilo sluníčko.

Bezpečně nás autobusem vezl Jan Šimša.

Věříme, že na příští výlet nás pojede více.

Fotografie jsou od Pavly a Jiřího Svobodových.

http://picasaweb.google.com/miroslav.cce/ZajezdSeniorekASenioruDoMorkuvek

Rut Vesecká

Zájezd do Morkůvek 27.5.2010

Sestry seniorky pořádají

zájezd do Morkůvek, Domova Narnie,

kde jsou poskytovány služby dětem s mentálním a kombinovaným postižením. Loňského roku při Dárkování byla vybrána taková částka, která postačila na zaplacení „adopce na dálku“ a přebytek byl věnován právě do tohoto Domova. Jeho vedení pak rozhodlo pořídit za tyto finance zahradní hrací sestavu pro děti, které zde pobývají. V současné době tento dárek děti již užívají. To seniorky inspirovalo pro naplánování společného zájezdu, který proběhne 27.5.2010.

Odjezd autobusem od „kovárny“ v Miroslavi ve 13hod.

Zastávka v Domově Betlém v Kloboukách, který poskytuje všestrannou sociální péči dospělým lidem s těžkým tělesným a vyjímečně i jiným zdravotním postižením vyžadujícím individuální péči. Spolu s Domovem Narnie patří pod diakonii ČCE – středisko Betlém.
http://www.betlem.org/

Dále se plánuje zastávka u zvonice z 18 století, jíž postavila evangelická reformovaná obec Klobouky, která se ustavila hned po vyhlášení tolerančního patentu v r.1781.

Prohlídka hrnčířské dílny v Krumvíři, kde pracuje bratr Jiří Uhřík z našeho sboru. Točí se zde zahradní neglazovaná keramika, možnost nákupu.

Návrat po 18 hod.

Další informace a přihlášení na zájezd u Jany Ryšavé (515 333 871).

Ještě jsou volná místa! Srdečně zveme všechny generace!

Výlet do Znojma

První podzimní den byl dlouho plánovaný den výletu do Znojma. Těšily jsme se na jízdu
turistickým vláčkem po městě. První překvapení bylo, že sestra Marta z Bohutic se kvůli výluce na trati nemohla dostat do Znojma, ba ani za námi do Miroslavi. Druhé překvapení byl miniautobusek. Který nás měl přepravit do Hostěradic na spoj do Znojma. Bylo nás 11 a nevešly jsme se. Jen pohotovostí bratra
kurátora a jeho auta jsme se všechny dostaly včas do Hostěradic a mohly přestoupit na autobus do Znojma. Cesta dobrá  počasí pěkné. Posléze se našla i zastávka turistického vláčku. Ve stanovenou hodinu skutečně přijel, ale plně obsazený. Řidič zavolal: Další přijede za dvě hodiny. Opadly nám tváře.
V tu dobu už jsme chtěl jet domů. No, co. Výlet je výlet a o překvapení nebývá nouze. Na autobusovém nádraží ve Znojmě není čekání zrovna příjemné, a tak jsme se prošly kolem Louckého kláštera, poseděly v podloubí u zastávky vláčku. Jaký byl náš úlek, když se z vinárny a restaurace naproti vyhrnuli důchodci právě v době příjezdu vláčku. Dopadlo to dobře. Dočkaly jsme se. Vyjely jsme. Cesta kolem řeky Dyje i v
uličkách historického Znojma byla překrásná. Bylo  li to tím dlouhým čekáním, nebo krásou stromů oblečených už do podzimních úborů, nevím. Ani jsme se moc nedivily, když autobus domů do Miroslavi odjel bez nás  z jiného stanoviště. Nakonec jsme se domů dostaly, ale cestou jsme nedořešily problém, zda ještě teď na podzim zajedeme do kazatelské stanice v Litobratřicích  kde jsme ještě nebyly nebo se projedeme po Baťově kanálu.

Schůzky seniorek

Seniorky v našem sboru mají svá setkání po čtrnácti dnech. Důvodem scházení je touha být spolu, radovat se, smát se, ale také spolunést to, co nám dělá starosti, co bolí a není možné to změnit. Udržujeme spojení se vzdálenými, nemocnými, v domově v Myslibořicích. Nejsme jenom místní, ale i z Bohutic a Moravského Krumlova. Navštívily jsme tři kazatelské stanice, letos na jaře chceme jet poznávat Znojmo, možná Baťův kanál. Také se budeme podílet na sběru šatstva pro Úpici. Uvítaly
bychom mezi sebou i bratry seniory. Naše setkání má vždycky zakončení pobožností z příručky Na každý den. Zpíváme písně z Evangelického zpěvníku, které k nám zvlášť mluví. Míváme vzdělávací chvíle, ale ne vždycky. Bývá nás kolem 17, ale židlí máme dost, takže jste vítáni.

s. Jana Ryšavá