V Kruhu 12. července 2009 jsme opět listovali knihou Paměti pana vikáře Šedého. Tentokrát jsme se s ním vypravili do Švýcarska, kde pobýval a pracoval v letech 1898-1901. Práce v knihařském a tiskařském závodě H. Schlumpfa v Küsnachtu i půlroční pobyt u firmy Tanner v Samedanu zanechaly v Rudolfu Šedém hluboké vzpomínky a výrazně obohatily jeho zejména duchovní život. Setkal se s mnoha zajímavými lidmi, opravdovými křesťany, poznal různá evangelická prostředí a přitom se upřímně radoval z krásy přírody a byl vděčný za každé setkání, za každý nový den. Se zájmem jsme také sledovali jeho cestu do Itálie a na Světovou výstavu do Paříže, kterou podnikl s bratrem Gustavem, stejně jako krátký pobyt v Kostnici se vzpomínkami na Mistra Jana Husa. Na podzim se ke knize Pamětí pana vikáře Šedého ještě vrátíme.
Lia Ryšavá

Jak se učí na evangelické akademii nám v Kruhu 5. července 2009 prozradila sestra farářka Romana Špačková. Po namáhavé pracovní neděli, kdy sestra Špačková vykonala bohoslužby v Miroslavi, Moravském Krumlově a v Bohuticích, jsme měli možnost dovědět se velmi podrobně o jedné ze škol evangelické akademie – o střední zdravotnické škole v Brně. Sestra Špačková byla na kruhový program pečlivě připravena a po přehledném výkladu o škole, na níž na půl úvazku působí, byla ochotná odpovídat na množství dotazů. Zajímalo nás, kolik je na škole studentů, jakým způsobem jsou přijímáni, z jakého jsou prostředí, jak je škola technicky vybavena… seznámili jsme se s prací školní spirituálky i se skutečností, že počet zájemců o studium z řad členů naší církve je poměrně malý.
Lia Ryšavá

Jan Kalvín-  500. výročí narození. Hostem v Kruhu 28. června 2009 byl bratr Jaroslav Vítek, farář z Brna. Velmi jsme se na jeho návštěvu těšili, nezklamal nás. Precizně připravený hutný program jsme sledovali napjatě i obdivně. Bratru Vítkovi se podařilo nemožné – hovořil o Kalvínovi, jeho díle, významu, životě a současně o nás, našich postojích víry, o našem kalvinismu, o přednostech toho směru reformace i o jeho záporech. Ledacos jsme si o sobě uvědomili, mnoho otázek si odnášíme domů. Církev – semper reformanda, toto Kalvínovo poznání nás v mnohé nejistotě určitě utěší a povzbudí v dalším životě křesťana i člena církve. Děkujeme.

Lia Ryšavá

Nový zpěvník – Kruh 13. června 2009

            V sobotu 13. června 2009 se v našem sboru konalo pravidelná setkání tzv. Zpěvákové komise, jejímž členem je také náš bratr farář Ondřej Titěra. Samozřejmě, že jsme této situace už s předstihem využili a prostřednictvím bratra faráře jsme požádali předsedu komise bratra Mílu Esterleho z Plzně o program v Kruhu. Vzhledem k jeho dalším povinnostem se Kruh konal v sobotu večer. Dověděli jsme se mnoho zajímavého o tvorbě nového zpěvníku, jehož žaltář má už téměř ucelenou podobu. Nás miroslavské, kteří každou neděli zahajujeme bohoslužby zpěvem žalmu, samozřejmě velmi zajímalo, jak asi žalmová část nového zpěvníku bude vypadat, zda tam budou všechny žalmy, proč některé nenajdeme a jiné v několika různých podobách apod. Dověděli jsme se ještě další a další velmi zajímavé skutečnosti a měli jsme možnost tři nové žalmové písně společně zazpívat. Nebylo to ovšem poprvé, co jsme z dílny Zpěvákové komise zpívali, bratr farář Titěra nás už na biblických hodinách s některými žalmy seznámil. Velice si vážíme toho, že bratr Esterle naše pozvání přijal, i když to pro něj  znamenalo  velké vypjetí – už v neděli měl další povinnosti na západě Čech a tak z Miroslavi musel  odcestovat už hodně brzy ráno.

Lia Ryšavá

Kruh 7. června 2009

            Účastníci Kruhu 7. června 2009 měli mimořádnou příležitost seznámit se s postavou Tomáše Jurena, učitele, laického kazatele a písmáka z doby toleranční. Překvapení čekala i na ty, kteří měli už  o Tomáši Jurenovi jakési povědomí, neboť referující, Mgr. Sixtu Bolom z Brna, shromáždil o tomto pozoruhodném muži z Vysočiny (původem z Prosetína, zakladateli sboru ve Veselí, učiteli v Sulkovci a ve Vítochově) mnoho nového a zajímavého. Ačkoliv technika částečně selhala a mohli jsme prezentaci sledovat jen na malém monitoru, uviděli jsme nejen reprodukce Jurenových deníků,  sbírku pohřebních písní, ale také kresby, které mu autor biografie a náš host Sixtus Bolom přisuzuje.

            Nejen veškeré zajímavosti o tolerančním učiteli a kazateli byly pro nás přínosem, ale i samotné setkání s Mgr. Sixtem Bolomem bylo velmi osvěžující a příjemné – kéž by bylo mezi mladými lidmi hodně takových vzdělaných a nadšených badatelů, pro něž je jejich obor současně koníčkem a kteří jsou ochotni srozumitelným způsobem svoje poznatky šířit dál. Přítomní vyjádřili naději, že se nevidíme naposledy.

Lia Ryšavá

V Kruhu 24. května 2009 jsme přivítali vzácnou návštěvu. Pan Miloslav Růžička z Vilémova přijel představit svou pozoruhodnou knihu „Vyhnanci akce KULAK“, která vyšla na podzim minulého roku. Kruh byl tentokrát zaplněn do posledního místa a všichni s napětím sledovali životní příběh pana Růžičky, jáchymovského vězně, i to, jak se dostal k vydání souboru příběhů jednotlivých rodin, které byly na přelomu 40./50.let 20.st. tvrdě perzekvovány a pronásledovány komunistickou vládou naší země. Každý, kdo by ještě i v dnešní době pochyboval o nemravnosti komunistické diktatury, měl by tuto knihu přečíst. Není to román, nejsou to povídky sci-fi, je to často jen velmi stručný popis událostí, které se opakovaly podle zrůdného scénáře: je vybrán velký sedlák, dobrý hospodář, jsou mu uloženy nepřiměřené povinné dodávky produktů a současně nesmí zaměstnávat na svém hospodářství nikoho kromě rodiny. Protože dávky nelze splnit, je vyměřena vysoká peněžitá pokuta; protože ani tu nelze zaplatit, je sedlák zatčen, uvězněn, kope uran, rodina je vystěhována do pohraničí do polorozpadlých vyrabovaných domů, dětem je znemožněno vzdělání, dospělí synové končí jako vojáci PTP… Příběhy se opakují, jen jména rodin a obcí jsou jiná. Pan Růžička shromažďuje materiál na druhý díl, první je už téměř rozebrán i se dvěma dotisky. Poslouchali jsme s napětím, mnozí z nás knihu už přečetli, někteří si ji pod dojmem programu zakoupili. Škoda, že v Kruhu nebyl nikdo z voličů KSČM či z jejích sympatizantů, nikdo z těch, kdo stále zpochybňují události z let 1948-1989, kdo pokrytecky říkají, že nevěděli o páchaném bezpráví a že věřili upřímně tehdejším politickým ideálům.

Lia Ryšavá

Hudba našich domovů, velmi známý kruhový pořad, se rozezněla tentokrát ve zcela neobvyklém termínu – 17. května 2009 v 17.00 hodin. Zaznělo čtrnáct skladeb v podání malých, nejmenších, velkých i největších domácích interpretů. Za zmínku snad stojí, že tentokrát nezazněla ani jediná lidová píseň. A jak už to v našem sboru chodí, vystupující by bylo možno rozdělit – tentokrát do čtyř – do rodinných týmů. Vzhledem k tomu, že podvečer hudby se konal uprostřed května, vybrala uvádějící Lia Ryšavá starší české básně věnované májové přírodě. Humor obstarala Jarmila Šimšová četbou z knížečky Humor v církvi. Pro zajímavost přikládám program večera:

Hudba našich domovů 17. května 2009, 18.00 v Kruhu Slovem a poezií provází Lia Ryšavá

►Antonín Macek, Píseň prvního máje, 431
♫Píseň od Koželuha Jakub a Markéta Ryšaví, Vojtěch a Marta Titěrovi sourozenecké duo x 2
♫Espressivo Daniela Ryšavá, klavír
♫Píseň s variacemi Marta Titěrová, altová flétna
►Vítězslav Hálek, Den májový, 319
♫Variace s J.D. Michaela Ryšavá, klavír
♫Bourrér Vojtěch Titěra, flétna
♫Andante Adéla Bednaříková, klavír
►Humor v církvi Jarmila Šimšová
♫??? Eliška a Jan Ryšaví, flétna s klavírem
♫Entré Vojtěch, Marta a Adam T. flétnové trio
♫Pochod dřevěných vojáčků Tomáš Ryšavý, klavír
►Jan Vlk, Přijde jaro, 238
♫Petr Eben, Neklidný,roztěkaný, podléhající náladám Jakub Ryšavý, klavír
♫Speedway Markéta a Jakub R., čtyřruční klavír
♫Kolombína tančí a Etuda Markéta Ryšavá. klavír
♫Pocta našemu harmoniu Jan Ryšavý
►J V. Sládek, Máj, 238

Závěrečné slovo Lia Ryšavá

Kruh 10. května 2009 byl velmi vydařený. Mládež nás „pozvala“ na jarní školku do Znojma. Díky Terezce Ryšavé a Anince Férové jsme měli možnost zpětně prožít víkend 24. – 26. dubna 2009, kdy se uskutečnila školka, jejíž téma bylo „Naděje v proměnách života“( na základě biblických textů přednášel Jan Keřkovský, farář z Jihlavy) a název školky „Čo bolo, to bolo a teraz…?“ Mládež toto setkání pojala jako retro – s připomenutím minulých školek např. pomocí nově vydaných starých záložek a také večeru s hosty starší generace (Blahoslav Dobrovolný a Jiří Svoboda z Nosislavi, Jana a Lia Ryšavé z Miroslavi), kteří zavzpomínali na své školkování a odpovídali na dotazy mládeže. V Kruhu jsme měli možnost zažít i procházku Znojmem a Gránickým údolím, protože děvčata promítala fotografie. Program byl dobře připravený a zdá se, že všechny zaujal, popřípadě vrátil o pár let zpět. A Markéta a Jakub, nejmladší účastníci Kruhu, se už určitě těší, až budou mládež a vypraví se na nějakou další podařenou školku.

Lia Ryšavá

V neděli 3. května 2009 se nekonaly tradiční nešpory a Kruh, neboť jsme byli pozváni P. Josefem Dvořákem k ekumenickým bohoslužbám do kostela sv. Kunhuty v Hostěradicích. V zaplněné boční lodi jsme společně zpívali známé písně, četli z bible a modlili se. Bohoslužby zahájil místní farář J. Dvořák, modlitbou posloužil miroslavský kněz P. Pavel Merta. Kázal náš farář Ondřej Titěr na text z evangelia Janova (Jan 21, 15-23) – Ježíš se třikrát ptá Šimona Petra, zda ho miluje, pověřuje ho, aby pásl jeho ovce a následoval ho. Slovy „To není tvá věc,“ Šimona Petra i nás zbavuje zbytečných starostí o to, co se kdy s kým stane nebo nestane. Společenství při tomto ekumenickém nešporu bylo potěšující, jsme za ně vděčni a těšíme se, že se s katolickými bratřími a sestrami znovu sejdeme ať už u nás, nebo v katolickém kostele v Hostěradicích či v Miroslavi.

Lia Ryšavá

Program v Kruhu 26. dubna 2009 je možno zařadit do tzv. programů z vlastních zdrojů. Seznámila jsem přítomné s postavou pana vikáře Rudolfa Šedého prostřednictvím četby ukázek z knihy Paměti pana vikáře Šedého, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Eman. Protože je kniha poměrně rozsáhlá, s množstvím zajímavých událostí a navíc je velice čtivá, rozhodla jsem se naplnit čtením z ní několik kruhových programů. V 1. části jsem posluchače seznámila s dětstvím R.Š. v Jimramově, s učňovskými léty v Poličce a ve Svitavách, s vandrováním po Čechách a do Německa a s vojenskou službou, kterou z větší části vykonával v Brně. Tam měl možnost účastnit se života v reformovaném evangelickém sboru na Pellicově ulici.

Lia Ryšavá

K putování Svatou zemí nás v Kruhu 19. dubna 2009 vyzval P.Pavel Merta, farář římskokatolické farnosti v Miroslavi. Nebyl to cestopisný kruhový program v pravém slova smyslu. Šlo spíše o vzpomínky na cestu vykonanou již před deseti lety, na prožitky a zamyšlení nad setkáním s jednotlivými biblickými místy. Otec Merta cestu vykonal v početné společnosti účastníků zájezdu cestovní kanceláře Awer z Bratislavy. Přesto ji vnímá jako osobní pouť, kterou směl vykonat spolu s rodiči. Vzpomínka na návštěvu biblických míst ho stále provází a obohacuje při četbě Písma, při modlitbě i meditaci. Také setkání s panem farářem Mertou v Kruhu bylo příjemné; vážíme si jeho ochoty přijít a podělit se s námi o svoje osobní zážitky. Přeju si, aby tento kruhový program byl dalším, byťby nesmělým krůčkem, na naší společné pouti ekumenou.

Lia Ryšavá

Březen 2009 v Kruhu

Pod názven Tajemství rukopisů se skrýval velmi zajímavý večer (1.3.2009), kterým nás provedl náš host Mgr. Dušan Coufal (v současné době z Brna). Seznámil nás nejen se svou badatelskou činností ve skupině odborníků, kteří se zabývají přípravou Husových prací k tisku, ale zejména se svým studijně pracovním pobytem v knihovně kláštera v Seitenstetten v Rakousku. Byli jsme doslova vtaženi do děje, a to nejen proto, že pořad byl velmi srozumitelný, věcný, doprovázený zajímavými fotografiemi, ale určitě hlavně proto, že jsme se nakazili Dušanovým nadšením pro věc; jemu i skupině jeho nejbližších spolupracovníků fandíme a těšíme se, že si Dušan na nás zase někdy udělá čas.

Historie, ovšem trochu vzdálenější, byla tématem i dalšího kruhového večera (8. 3.2009) – O Vandalech, Gótech a jejich světě nám vyprávěl RNDr. Erik Schwarzbach. Zaniklý svět těch, kteří obývali Evropu a v ní také místa, která jsou i naším domovem, zaujal Erika Schwarzbacha natolik, že se rozhodl podělit se svými poznatky s námi. S Vandaly i Góty jsme putovali křížem krážem Evropou, sice jen na mapě, ale důkladně. Seznámili jsme se s jejich písmem a dokonce i s gótským Otčenášem – samozřejmě, že ze současné náhravky, ale bylo nám jasné, že ani sám Vandal nebo Gót by neměl autentičtější výslovnost.

Odvrácená strana islámu – pod tímto názvem nás (15.3.2009) sestra Eliška Férová seznámila s knihou Rebelka, v níž autorka – Ayaan Hirsí Alí, nizozemská občanka somálského původu – strhujícím způsobem líčí svůj život od dětství v rodném Somálku, strastiplnou životní pouť po dalších afrických zemích, sžívání se s životem v Nizozemsku, svoje politické působenív této zemi, spolupráci s novinářem Theo Van Goghem, který byl následně zavražděn muslimskými radikály, až do chvíle, kdy Hirsí Alí, od roku 2005 na seznamu nejvlivnějších osobností světa, vydává svědectví o svém životě a tím o životě muslimských žen vůbec. Elišce Férové se zvolenou formou – čtením vybraných pasáží z knihy – podařilo zachovat působivost knihy nerozmělněnou. Věřím, že kniha Rebelka má už nyní mezi návštěvníky Kruhu další zaujaté čtenáře.

Robi a Helena Mahelovi patří mezi stálé kruhové hosty. Tentokrát jsme se pod jejich vedením vypravili na ostrov Sokotru. Jak jistě dosvědčí každý, kdo v neděli 22. 3. 2009 v Kruhu byl, bylo to putování dobrodružné, ovšem pod zkušeným a poučeným vedením. Robi Mahel má veliký dar: zprostředkovává svoje osobní poznatky doplněné o odborné informace a skvělé fotografie takovou formou, že posluchači/diváci mají pocit sounáležitosti, ba dokonce spoluúčasti. A tak jsme se odvážili vsednout na velblouda, pít přefiltrovanou zelenou vodu, užasli jsme nad právě kvetoucími pohádkovými lahvovníky, nad stromem-okurkou i nad starými, žel zanikajícími, stromy dračí krve. A že nás bolely nohy i záda při přechodu horských hřebenů z jedné liduprázdné pláže na druhou, uvěří jen ten, kdo v Kruhu s námi seděl. Výmluvné fotografie Sokotranů a možnost alespoň trošku, zprostředkovaně, nahlédnout do jejich všedních dnů, to byl pro mě patrně nejsilnější zážitek. Pár věcných údajů závěrem:

Socotra – „Galapágy Indického oceánu“ – je největší jemenský ostrov s mnoha vzácnými druhy rostlin, hmyzu a ptáků, třetina z nich se nenachází nikde jinde na světě a na Sokotře žije zatím většinou nerušeně. Dříve byl ostrov turistům uzavřen, dnes je možná letecká doprava z Jemenu. Těším se, že někdy na podzim zase někam s osvědčeným průvodcem zavítáme, nenechte si takové putování ani Vy ujít.

Kruhový večer 29. března 2009, po dlouhé době v letním čase, tj. začátek nešporu v 19.00, Kruh přibližně v 19.20 hod., by se dal nazvat program z vlastních zdrojů. Bratr farář Ondřej Titěra se s námi podělil nejen o své dojmy z farářského kurzu, ale i o svoje poznámky z jednotlivých přednášek a komentář k nim. Kurz, pořádaný farářským spolkem SPEK, se konal 26. – 30. ledna 2009 v Praze a byl hojně navštíven. K tématu Ke svobodě je dlouhé putování hovořili z různých úhlů pohledu zejména teologové, historik a zazněla i osobní svědectví z života v totalitě.

Ve druhé časti programu informoval bratr farář o své cestě do Komárna 14. února 2009, kam byl vyslán jako oficiální zástupce ČCE na slavnostní uvedení generálního biskupa Lászlo Fazekase (a také generálního kurátora a jejich zástupců) do čela Reformované křesťanské církve na Slovensku.

Hostem v Kruhu byla také sestra farářka Jana Špinarová ze Znojma. Stručně informovala o připravovaném projektu Kurzy alfa – deset večerů na téma víra, křesťanství, život s Bohem – který ve znojemském sboru chtějí uskutečnit v říjnu až prosinci tohoto roku. Seznámením s křestanstvím netradiční formou – pozvání do sboru na krátkou tematickou přednášku a besedu, neformální rozhovor, kolem stolu u společné večeře – se chce znojemský sbor otevřít širší veřejnosti. Ke spoluúčasti na tomto projektu jsme znojemskými naléhavě zváni. Snad se mezi námi najdou bratři a sestry napříč generacemi, kteří by byli ochotni věnovat svůj čas a podělili se o svoje zkušenostmi s hosty u stolu. Pozvání platí i pro ty, kteří dnes v Kruhu nebyli.

V rámci večera nás bratr farář, člen zpěvníkové komise, učil žalm 22 (J.Pejla, L. Moravetz), který budeme zpívat v rámci Pašijního čtení na Zelený čtvrtek.

Lia Ryšavá

Leden a únor 2009 v Kruhu

            První Kruhu rok 2009 patřil Dr.Eriku Schwarzbachovi. V programu „Tlumočení pod zemí“ nás seznámil s jednou z mnoha svých aktivit. Na podzim 2008 strávil týden na dole Darkov jako osobní tlumočník německého experta. Díky Erikovi jsme se podívali do hlubin země a dověděli jsme mnoho zajímavostí. Vyprávění bylo doplněno promítáním fotografií.

            Na Novoroční koncert učitelů Základní umělecké školy v Miroslavi jsme těšili, neboť jejich vystoupení patří ke stálicím sborových kulturních programů. Zazněly dechové nástroje, housle i varhany. Atmosféra byla příjemná, dostavili se hosté z města. Že učitelé ZUŠ a jejich přátelé hrají v našem kostele rádi, víme už delší dobu a vážíme si toho.

            O Dnešní Lužici a životě Lužických Srbů na území Německa hovořil se zaujetím PhDr. Miroslav Válka z Masarykovy univerzity v Brně. Pečlivě připravený zajímavý a srozumitelný pořad formou prezentace nás seznámil s historií tohoto nejmenšího slovanského národa i s jejich současným životem. Zprávy o životě Lužických Srbů byly skutečně nejen věrohodné, ale i čerstvé, neboť M. Válka Lužici krátce před tím navštívil se svými studenty.

            V Hudbě našich domovů se tradičně představili malí i velcí muzikanti se svým domácím muzicírováním. Hudební stránku tentokrát doplnily humorné verše o zvířatech.

            Beseda Zemědělství ve staré Miroslavi II, opět moderovaná Jaromírem Šimšou, nás zavedla do hospodářských dvorů našich předků. Vzpomínali zejména pamětníci – Miloš Ryšavý, Dušan Ryšavý a Ladislav Kolman. Dověděli jsme se, kdy se vyjíždělo na pole, jaké si tam brali jídlo, kdo měl co v hospodářství na starosti. Uviděli jsme celou řadu fotografií zejména ze žní, z mlácení za pomocí lokomobily a mlátiček i z hospodářských dvorů plných domácího zvířectva. Divili jsme ledasčemu, například i tomu, kolik bylo věnováno pozornosti zachytit všední život na fotografii. Stejně jako z první besedy, i z této je pořízen zápis. Téma jsme nevyčerpali a tak za čas bude ohlášen další díl.

            O Pražských oslavách 90. výročí ČCE referovali slovem i fotografiemi účastníci – Ondřej a Adam Titěrovi, Míla a Erik Schwarzbachovi a Jarmila a Jaromír Šimšovi. Dostalo se nám tedy celkem zevrubného komentáře k jednotlivým pořadům z různých úhlů pohledu. Tento večer velmi dobře doplnil oficiální referáty z církevního tisku.

            Evangelické kostely ve Slezsku nám fotografiemi a zajímavými postřehy z exkurze brněnských kunsthistoriků přiblížila PhDr. Alena Kalinová z Etnografického muzea v Brně. Mohutné protestantské chrámy, historie jejich vzniku i současnost, kdy jsou nejen funkčními církevními stavbami, ale také kulturními památkami – to pro nás bylo zcela nové a nečekaně zajímavé. V rozhovoru se dokonce ozvaly hlasy, že bychom se tam měli jet podívat.

                                                                                                                                 Lia Ryšavá

KRUH

Pravidelné nedělení večerní setkávání v miroslavském Kruhu patří k tradičním sborovým aktivitám. Sálek u kostela, tzv. Kruh, byl postaven v roce 1901 především pro schůzky mládeže – tzv. Kruh evangelických mladíků a pannen. Ze schůzek mládeže se později vyvinulo setkávání mezigenerační. V současné jde době spíše o zájemce z řad střední a starší generace; při obzvlášť přitažlivém tématu se sejdou opět jak mladí, tak staří.

        Programová skladba Kruhu je velmi pestrá, stejně jako učinkující. Jsou jimi jak domácí, tak hosté, někdy velmi vzácní a významní. Programy jsou plánovány dva měsíce dopředu v tzv.rozpisu, stejně jako ostatní dění ve sboru.

        Do Kruhu je zván každý také prostřednictvím vývěsky , popř.prostřednictvím městského časopisu pokud jde o koncerty a hudební nešpory, které pestrou skladbu nedělních podvečerů několikrát do roka doplňují.

        I Vy se můžete stát nejen hostem v Kruhu, ale také učinkujícím. Pokud máte téma, se kterým byste se chtěl/a s námi podělit, jsem Vám k dispozici na e-mailu: , na telefonu 515333348 i na mobilu 724729477.

                                                                                          Lia Ryšavá