Březen 2009 v Kruhu

Pod názven Tajemství rukopisů se skrýval velmi zajímavý večer (1.3.2009), kterým nás provedl náš host Mgr. Dušan Coufal (v současné době z Brna). Seznámil nás nejen se svou badatelskou činností ve skupině odborníků, kteří se zabývají přípravou Husových prací k tisku, ale zejména se svým studijně pracovním pobytem v knihovně kláštera v Seitenstetten v Rakousku. Byli jsme doslova vtaženi do děje, a to nejen proto, že pořad byl velmi srozumitelný, věcný, doprovázený zajímavými fotografiemi, ale určitě hlavně proto, že jsme se nakazili Dušanovým nadšením pro věc; jemu i skupině jeho nejbližších spolupracovníků fandíme a těšíme se, že si Dušan na nás zase někdy udělá čas.

Historie, ovšem trochu vzdálenější, byla tématem i dalšího kruhového večera (8. 3.2009) – O Vandalech, Gótech a jejich světě nám vyprávěl RNDr. Erik Schwarzbach. Zaniklý svět těch, kteří obývali Evropu a v ní také místa, která jsou i naším domovem, zaujal Erika Schwarzbacha natolik, že se rozhodl podělit se svými poznatky s námi. S Vandaly i Góty jsme putovali křížem krážem Evropou, sice jen na mapě, ale důkladně. Seznámili jsme se s jejich písmem a dokonce i s gótským Otčenášem – samozřejmě, že ze současné náhravky, ale bylo nám jasné, že ani sám Vandal nebo Gót by neměl autentičtější výslovnost.

Odvrácená strana islámu – pod tímto názvem nás (15.3.2009) sestra Eliška Férová seznámila s knihou Rebelka, v níž autorka – Ayaan Hirsí Alí, nizozemská občanka somálského původu – strhujícím způsobem líčí svůj život od dětství v rodném Somálku, strastiplnou životní pouť po dalších afrických zemích, sžívání se s životem v Nizozemsku, svoje politické působenív této zemi, spolupráci s novinářem Theo Van Goghem, který byl následně zavražděn muslimskými radikály, až do chvíle, kdy Hirsí Alí, od roku 2005 na seznamu nejvlivnějších osobností světa, vydává svědectví o svém životě a tím o životě muslimských žen vůbec. Elišce Férové se zvolenou formou – čtením vybraných pasáží z knihy – podařilo zachovat působivost knihy nerozmělněnou. Věřím, že kniha Rebelka má už nyní mezi návštěvníky Kruhu další zaujaté čtenáře.

Robi a Helena Mahelovi patří mezi stálé kruhové hosty. Tentokrát jsme se pod jejich vedením vypravili na ostrov Sokotru. Jak jistě dosvědčí každý, kdo v neděli 22. 3. 2009 v Kruhu byl, bylo to putování dobrodružné, ovšem pod zkušeným a poučeným vedením. Robi Mahel má veliký dar: zprostředkovává svoje osobní poznatky doplněné o odborné informace a skvělé fotografie takovou formou, že posluchači/diváci mají pocit sounáležitosti, ba dokonce spoluúčasti. A tak jsme se odvážili vsednout na velblouda, pít přefiltrovanou zelenou vodu, užasli jsme nad právě kvetoucími pohádkovými lahvovníky, nad stromem-okurkou i nad starými, žel zanikajícími, stromy dračí krve. A že nás bolely nohy i záda při přechodu horských hřebenů z jedné liduprázdné pláže na druhou, uvěří jen ten, kdo v Kruhu s námi seděl. Výmluvné fotografie Sokotranů a možnost alespoň trošku, zprostředkovaně, nahlédnout do jejich všedních dnů, to byl pro mě patrně nejsilnější zážitek. Pár věcných údajů závěrem:

Socotra – „Galapágy Indického oceánu“ – je největší jemenský ostrov s mnoha vzácnými druhy rostlin, hmyzu a ptáků, třetina z nich se nenachází nikde jinde na světě a na Sokotře žije zatím většinou nerušeně. Dříve byl ostrov turistům uzavřen, dnes je možná letecká doprava z Jemenu. Těším se, že někdy na podzim zase někam s osvědčeným průvodcem zavítáme, nenechte si takové putování ani Vy ujít.

Kruhový večer 29. března 2009, po dlouhé době v letním čase, tj. začátek nešporu v 19.00, Kruh přibližně v 19.20 hod., by se dal nazvat program z vlastních zdrojů. Bratr farář Ondřej Titěra se s námi podělil nejen o své dojmy z farářského kurzu, ale i o svoje poznámky z jednotlivých přednášek a komentář k nim. Kurz, pořádaný farářským spolkem SPEK, se konal 26. – 30. ledna 2009 v Praze a byl hojně navštíven. K tématu Ke svobodě je dlouhé putování hovořili z různých úhlů pohledu zejména teologové, historik a zazněla i osobní svědectví z života v totalitě.

Ve druhé časti programu informoval bratr farář o své cestě do Komárna 14. února 2009, kam byl vyslán jako oficiální zástupce ČCE na slavnostní uvedení generálního biskupa Lászlo Fazekase (a také generálního kurátora a jejich zástupců) do čela Reformované křesťanské církve na Slovensku.

Hostem v Kruhu byla také sestra farářka Jana Špinarová ze Znojma. Stručně informovala o připravovaném projektu Kurzy alfa – deset večerů na téma víra, křesťanství, život s Bohem – který ve znojemském sboru chtějí uskutečnit v říjnu až prosinci tohoto roku. Seznámením s křestanstvím netradiční formou – pozvání do sboru na krátkou tematickou přednášku a besedu, neformální rozhovor, kolem stolu u společné večeře – se chce znojemský sbor otevřít širší veřejnosti. Ke spoluúčasti na tomto projektu jsme znojemskými naléhavě zváni. Snad se mezi námi najdou bratři a sestry napříč generacemi, kteří by byli ochotni věnovat svůj čas a podělili se o svoje zkušenostmi s hosty u stolu. Pozvání platí i pro ty, kteří dnes v Kruhu nebyli.

V rámci večera nás bratr farář, člen zpěvníkové komise, učil žalm 22 (J.Pejla, L. Moravetz), který budeme zpívat v rámci Pašijního čtení na Zelený čtvrtek.

Lia Ryšavá

Leden a únor 2009 v Kruhu

            První Kruhu rok 2009 patřil Dr.Eriku Schwarzbachovi. V programu „Tlumočení pod zemí“ nás seznámil s jednou z mnoha svých aktivit. Na podzim 2008 strávil týden na dole Darkov jako osobní tlumočník německého experta. Díky Erikovi jsme se podívali do hlubin země a dověděli jsme mnoho zajímavostí. Vyprávění bylo doplněno promítáním fotografií.

            Na Novoroční koncert učitelů Základní umělecké školy v Miroslavi jsme těšili, neboť jejich vystoupení patří ke stálicím sborových kulturních programů. Zazněly dechové nástroje, housle i varhany. Atmosféra byla příjemná, dostavili se hosté z města. Že učitelé ZUŠ a jejich přátelé hrají v našem kostele rádi, víme už delší dobu a vážíme si toho.

            O Dnešní Lužici a životě Lužických Srbů na území Německa hovořil se zaujetím PhDr. Miroslav Válka z Masarykovy univerzity v Brně. Pečlivě připravený zajímavý a srozumitelný pořad formou prezentace nás seznámil s historií tohoto nejmenšího slovanského národa i s jejich současným životem. Zprávy o životě Lužických Srbů byly skutečně nejen věrohodné, ale i čerstvé, neboť M. Válka Lužici krátce před tím navštívil se svými studenty.

            V Hudbě našich domovů se tradičně představili malí i velcí muzikanti se svým domácím muzicírováním. Hudební stránku tentokrát doplnily humorné verše o zvířatech.

            Beseda Zemědělství ve staré Miroslavi II, opět moderovaná Jaromírem Šimšou, nás zavedla do hospodářských dvorů našich předků. Vzpomínali zejména pamětníci – Miloš Ryšavý, Dušan Ryšavý a Ladislav Kolman. Dověděli jsme se, kdy se vyjíždělo na pole, jaké si tam brali jídlo, kdo měl co v hospodářství na starosti. Uviděli jsme celou řadu fotografií zejména ze žní, z mlácení za pomocí lokomobily a mlátiček i z hospodářských dvorů plných domácího zvířectva. Divili jsme ledasčemu, například i tomu, kolik bylo věnováno pozornosti zachytit všední život na fotografii. Stejně jako z první besedy, i z této je pořízen zápis. Téma jsme nevyčerpali a tak za čas bude ohlášen další díl.

            O Pražských oslavách 90. výročí ČCE referovali slovem i fotografiemi účastníci – Ondřej a Adam Titěrovi, Míla a Erik Schwarzbachovi a Jarmila a Jaromír Šimšovi. Dostalo se nám tedy celkem zevrubného komentáře k jednotlivým pořadům z různých úhlů pohledu. Tento večer velmi dobře doplnil oficiální referáty z církevního tisku.

            Evangelické kostely ve Slezsku nám fotografiemi a zajímavými postřehy z exkurze brněnských kunsthistoriků přiblížila PhDr. Alena Kalinová z Etnografického muzea v Brně. Mohutné protestantské chrámy, historie jejich vzniku i současnost, kdy jsou nejen funkčními církevními stavbami, ale také kulturními památkami – to pro nás bylo zcela nové a nečekaně zajímavé. V rozhovoru se dokonce ozvaly hlasy, že bychom se tam měli jet podívat.

                                                                                                                                 Lia Ryšavá

KRUH

Pravidelné nedělení večerní setkávání v miroslavském Kruhu patří k tradičním sborovým aktivitám. Sálek u kostela, tzv. Kruh, byl postaven v roce 1901 především pro schůzky mládeže – tzv. Kruh evangelických mladíků a pannen. Ze schůzek mládeže se později vyvinulo setkávání mezigenerační. V současné jde době spíše o zájemce z řad střední a starší generace; při obzvlášť přitažlivém tématu se sejdou opět jak mladí, tak staří.

        Programová skladba Kruhu je velmi pestrá, stejně jako učinkující. Jsou jimi jak domácí, tak hosté, někdy velmi vzácní a významní. Programy jsou plánovány dva měsíce dopředu v tzv.rozpisu, stejně jako ostatní dění ve sboru.

        Do Kruhu je zván každý také prostřednictvím vývěsky , popř.prostřednictvím městského časopisu pokud jde o koncerty a hudební nešpory, které pestrou skladbu nedělních podvečerů několikrát do roka doplňují.

        I Vy se můžete stát nejen hostem v Kruhu, ale také učinkujícím. Pokud máte téma, se kterým byste se chtěl/a s námi podělit, jsem Vám k dispozici na e-mailu: , na telefonu 515333348 i na mobilu 724729477.

                                                                                          Lia Ryšavá