Miroslavský kostel byl postaven v r.1848 na darovaném pozemku od soukromého vlastníka. Nelehké poměry při rozhodování o vlastní stavbě a samozřejmě i finanční potíže, to vše popisuje miroslavský farář Jaroslav O.Sochor při stoletém výročí od postavení tohoto kostela. Do dnešní doby tato stavba prošla mnohými úpravami, opravami a rekonstrukcemi. Podrobně je tento časový přehled jednotlivých oprav popsán na webové stránce miroslavského sboru – „Evangelický kostel“.
Letos, v roce 2010, došlo k zahájení dlouho připravované rekonstrukci střešní krytiny.
Doposud, větší část střechy, pokrývaly eternitové šablony, které byly položeny v r. 1980. Po dvou letech byla položena na půlkulaté absidě kostela nová krytina z měděného plechu. Věříme, že tato krytina absidy vydrží ještě minimálně 50 let. Tu eternitovou část střechy po třiceti letech bylo nutné vyměnit. Po jednání staršovstva v r. 2009 došlo k rozhodnutí použít jako novou krytinu také měděný plech. Jako hlavní důvod pro toto rozhodnutí byla skutečnost, že absida je již pokryta tímto plechem. Také doporučení statika znělo: „ použít krytinu lehkou“ o malé hmotnosti. To proto, že v r.1995 při poruše statiky obvodových stěn byla celá stavba stažena ocelovými lany a nebylo by vhodné ji mnoho zatěžovat. K zahájení prací na novém pokrytí střechy došlo letos po Velikonocích, hned v úterý 6. dubna. Jako zhotovitel prací byla vybrána firma: „Klempířství Varga“ z Miroslavi.
Tomuto zahájení předcházelo složité administrativní vyřizování mnohých dokladů. Jednou důležitou věcí byla dohoda s Krajským Úřadem památkové péče, sestavení protokolu a „závazného stanoviska“ tohoto úřadu. Kostel je stavba vedená u tohoto úřadu jako památka pod č. ÚSKP 6563. Podali jsme také žádost o finanční příspěvek z tohoto památkového ústavu.
Na doporučení dvou pokrývačských firem jsme v r 2009 dostali návrh pořídit materiál už v tom r.2009, protože ekonomická situace předpokládala spíše zdražení materiálu, než jeho zlevnění. Tento nákup jsme také učinili.
Tento článek píši 21.4., kdy obě strany střechy jsou již plechem pokryty a zbývá konečné falcování spojů. Také ještě budou sestaveny sněhové zábrany a nový hromosvod. Jelikož štítová stěna kostela je také oplechována a na štítě jsou ozdobné stříšky, které je nutno také oplechovat, čeká nás ještě stavba lešení u štítu a tyto práce.
Byla provedena kontrola těchto prací pracovnicemi NPÚ. Protokol o této kontrole vyznívá ve všech částech v náš prospěch. Další kontrola z ústavu bude 6. května.
Tolik tedy k dosavadnímu průběhu prací.

Doubrava Jiří

http://picasaweb.google.com/miroslav.cce/OpravaStrechyKostela#

Letošní velikonoční týden jsme zahájili skutečně důstojně a krásně. Na Květnou neděli odpoledne zazněly miroslavským kostelem Lukášovy pašije od J. S. Bacha v provedení Brněnského ekumenického sboru se sólisty a komorního orchestru, vše pod vedením Luboše Rause. Velmi si vážíme toho, že členové BES k nám znovu přijeli a jsme rádi, že se jim v našem kostele dobře zpívá i hraje. Kostel byl téměř zaplněn; jsme potěšeni, že k nám přijeli spolu s účinkujícími i jejich rodinní příslušníci a přátelé a že k nám našli cestu i přátelé katolíci, stejně jako hosté například z Nosislavi.

Zcela neočekávaná byla pro nás posluchače nabídka připojit se ke zpěvákům při zpěvu chorálů. Dobře připravený program na lavicích to umožňoval, a tak jen málokdo tuto možnost nevyužil. Z role pasivních posluchačů jsme se rázem stali účastníky děje a pašijní příběh se stal i naším příběhem. Už jsme nebyli v kostele „jen“ na velikonočním koncertě; prožili jsme díky evangelistovi Lukášovi, Johanu Sebastianu Bachovi a účinkujícím strhující příběh Ježíšových Velikonoc. Hudební, citový i duchovní zážitek byl skutečně hluboký. Děkujeme. Přeju Vám požehnané sváteční dny.

Lia Ryšavá

Mohli jsme ji prožít v neděli 21. března 2010 v 17.00 hodin v kostele sv. Kunhuty v Hostěradicích. Na pozvání pana faráře Josefa Dvořáka jsme se vypravili několika auty (plus jeden pár pěšky, aby spojil duchovno s jarní procházkou) do známého kostela mezi známé sestry a bratry katolíky. Postní nedělní podvečer v boční kapli gotického kostela, prosluněné zapadajícím sluncem, byl krásnou příležitostí ke ztišení, zklidnění a k upření mysli k blížícím se Velikonocům. Kázání bratra faráře Ondřeje Titěry ovšem působilo jako pramen bystré vody – kohout z příběhu o Petrově zapření jasně trylkuje i do našeho svědomí a kdo by měl problém (ve světě odcizeném přírodě) představit si jeho burcující ranní zpěv, tomu byl nabídnut příměr budíku. Významnou roli při ekumenických bohoslužbách hrál také společný zpěv. Samozřejmě – nechyběla píseň, kterou s trochou nadsázky a s humorem můžeme nazvat naší ekumenickou hostěradicko-miroslavskou hymnou: „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest pojí nás“, vždyť ji zpíváme vždy, když se sejdeme a máme ji jak v našem Dodatku (678), tak v katolickém kancionálu. Také doprovod na harmonium byl „ekumenický“ – to když bratra varhaníka Požára vystřídala sestra varhanice Jana Ryšavá, aby doprovodila zpěv písně „Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly“, opět jde o píseň, kterou máme my i katolíci. Zatímco my ji zpíváme již delší dobu, v Hostěradicích ji zatím neznali. Otec Josef, který si ji oblíbil, doufá, že po společném zpěvu v ní najdou zalíbení i jeho ovečky. Na oplátku jsme se seznámili s písní „Nedejme se k spánku svésti“ z katolického kancionálu. Zažili jsme opravdu krásnou Smrtnou neděli, nevynášeli jsme sice žádnou Morenu ze svých příbytků, jak to bývalo ještě do nedávna na venkově zvykem, ale možná se nám podařilo vynést a vymést zase trochu starých předsudků ze svých srdcí. K tomu nám pomáhej i nadále náš nebeský Otec, který nečiní rozdílu mezi svými dětmi.

Lia Ryšavá

Brněnský ekumenický sbor

Lukášovy pašije

(Passionsmusik nach dem Evangelisten Lucas,  BWV 246)

podle rukopisu J. S. Bacha

evangelický kostel v Miroslavi,

neděle 28. března 2010 v 16:00

V neděli 28. března 2010 zazní v evangelickém kostele v Miroslavi dílo „Pašije podle Lukáše“. Ačkoli jsou tyto pašije zařazeny v katalogu děl J. S. Bacha (BWV 246), o jejich původu se již více než 150 let vedou diskuse. Proto bývají někdy nazývány „apokryfními“ pašijemi. Jedná se o dílo podstatně jednodušší než známé Janovy nebo Matoušovy pašije J. S. Bacha, avšak rukopis, uložený dnes v Berlínské státní knihovně a minimálně ve své první třetině psaný Bachovou vlastní rukou, je dostatečným důvodem, abychom tomuto dílu věnovali pozornost.

Dílo zazní v českém překladu v provedení

Brněnského ekumenického sboru, komorního orchestru a sólistů.

evangelista Patrik Matyášek

Ježíš Petr Jun

soprán, alt Lenka Čermáková

tenor Ondřej Múčka

flétny Anna Přikrylová, Lubor Přikryl

hoboje Markéta Pimková, Věra Nováčková

fagot Zdeněk Dobrovolný

housle Marie Matyášková, Támar Junová

viola da gamba Rut Rausová

violoncello Klára Přikrylová

kontrabas Jaromír Gardoň

cembalo Alice Přikrylová

řídí Luboš Raus

Brněnský ekumenický sbor byl založen v r. 1986. Sdružuje zpěváky z různých křesťanských církví a je zaměřen zejména na interpretaci renesanční a barokní duchovní vokální tvorby. Usiluje o dobovou interpretaci i v tom smyslu, že vrací duchovní skladby do prostředí, do kterého byly původně určeny, totiž do křesťanské bohoslužby.

vstupné dobrovolné

VELIKONOČNÍ SBOROVÝ LIST

vydává Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Miroslavi

při příležitosti výročního sborového shromáždění 14. března 2010

„Kámen, který zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho.“                                                                                                          Žalm 118, 22-24

Milé sestry a milí bratří,

tento starozákonní verš je podobenstvím. Lidské měřítko, naše vlastní zkušenosti, nestačí, neporozumí Božím plánům, dokonce jsou často proti nim. Třeba i bezděky a nechtěně. „Jsem slušný člověk, mám nějaké zkušenosti, dobrou představu a plány, ale to a to se nehodí, nesluší se, to a to odmítám.“ Podobné rozhodnutí každý z nás již někdy udělal.

Jaká sláva, že si Pán Bůh někdy myslí něco jiného! Radujme se a jásejme, že Otec nebeský má měřítka, zkušenosti a plány docela jiné než my! To, co člověk někdy zavrhuje a odmítá, Bůh nabízí a dokonce sám třeba učiní základem a mírou ostatního.

Jako slušně vychovaní křesťané víme, že zde církev odedávna čte tento obraz jako odmítnutí a vyvolení Krista, Ježíše. Lidé ho odmítli, ba zlikvidovali, aby ho následně Bůh ustavil za Krále světa. Z rozhodnutí lidí byl umučen, umřel a byl pohřben, ale vůlí Boží bylo jeho vzkříšení a vyvýšení.

Jenže ono to podobenství následně může platit i o jiných, dalších našich rozhodnutích: Stavíš-li život jen a pouze na vlastních rozhodnutích, byť sebemoudřejších, nemusí to být ještě stavba, která před Stvořitelem a Soudcem vydrží… Ale raduj se a jásej, pokud ti Bůh do tvého celoživotního díla vloží pevnou oporu, skálu tvého života. Pak se můžeš spolehnout, že vydrží bouře vezdejšího žití. Tím úhelným kamenem, nechť je ti Kristus, jeho slovo a jeho dílo, jeho stálá přítomnost, věrnost, spolehlivost. Kámen, o kterém zmíněné podobenství mluví, není nebeským obláčkem, přáním či vidinou, ale otesanou součástí této země, konkrétní oporou.

Žijeme v rodinách, ve sboru a církvi, ve společnosti, bilancujeme i plánujeme – to vše je v pořádku, ale jen v případě, že hlavní součástí všeho našeho budování a snažení bude velikonoční zpráva o smrti a vzkříšení Páně. To je ta chvíle, kterou pro nás Hospodin učinil. Z té máme mít radost a své vlastní záležitosti jí podřídit.

Zazpívejme píseň z Dodatku č. 664  Pán cestou smrti kráčel

Zprávy o životě sboru v podání pravidelných účastníků

Bohoslužby

V  našem sboru se konají každou neděli v 8.30 v Miroslavi a v 10 hodin v kostelíčcích kazatelských stanic v Moravském Krumlově a v Litobratřicích. Každou první neděli v měsíci (a o svátcích) jsou bohoslužby ve 14°° v Troskotovicích v budově obecního úřadu a vždy druhou a čtvrtou neděli v měsíci (a o svátcích) jsou bohoslužby v kostele v Bohuticích.

Kazatelská stanice Bohutice

V Bohuticích se konají pravidelné bohoslužby každou 2. a 4. neděli v měsíci ve 13.30 hodin v modlitebně postavené v roce 1935. Schází se nás stále méně, jednak přirozeným úbytkem bratrů a sester (úmrtí, odstěhování), jednak pohodlností a nezájmem. Přestože je v Bohuticích evidováno cca 35 evangelíků, pravidelně se scházíme v počtu 5 – 8 členů sboru. Občas, hlavně o svátcích, nás navštíví několik sester z římskokatolické církve v rámci ekumeny. O svátcích se sejde i více evangelíků, to nás bývá kolem 20-25. Vítáme také rádi mezi námi bratry a sestry z Miroslavi, kteří přijíždějí s bratrem farářem, a o Velikonocích se těšíme na pěvecký sbor z Miroslavi. Kromě pravidelných bohoslužeb se v zimních měsících scházíme v počtu pět sester na biblických hodinách vždy 1x za 14 dní ve středu v 17 hodin u Němečků, poněvadž se nevyplatí vytápět presbyterničku v modlitebně. Za všechna tato sejítí jsme vděčni Pánu Bohu i našemu bratru faráři.

Kazatelská stanice Litobratřice

V kazatelské stanici Litobratřice se konají pravidelně každý týden nedělní škola a bohoslužby. Ráno v 9 hodin začíná nedělní škola, kterou vede sestra Jiřina Havlová. Navštěvují ji 3 – 4 děti. Začátek bohoslužeb je pak v 10 hodin, ve službě se střídá bratr farář Ondřej Titěra a předčitatelé. Zpěv doprovází na harmonium sestra Květa Havlová. Bohoslužeb se pravidelně  účastní přibližně 12 bratří a sester. Občas přijedou i Ambrožovi z Prosiměřic a bratr Jan Novák z Jevišovky.

Kazatelská stanice Moravský Krumlov

V Moravské Krumlově, stejně jako v Litobratřicích, se členové kazatelské stanice scházejí každou neděli v 10.00 hodin ve vlastní modlitebně (v roce 2007 jsme oslavili 40. výročí postavení obou modliteben). Bratr farář se střídá s předčitateli, někdy je i v Moravském Krumlově host. Účast na bohoslužbách se pohybuje v rozmezí 5-8 bratří a sester včetně varhaníka a posily z Miroslavi. Před nedávnem byl v Krumlově zateplen strop, uvažuje se o výsadbě tují kolem plotu zahrádky, která velmi utrpěla opravou sousední kanalizace.

Kazatelská stanice Troskotovice

Kazatelská stanice Troskotovice je jediná v našem sboru, která nemá vlastní modlitebnu. Již několik let se k pravidelným bohoslužbám, které se konají vždy první neděli v měsíci ve 14 hodin, scházejí troskotovické sestry na obecním úřadě v čekárně ordinace. Je to světlá, čistá a příjemná místnost, v níž se vždy vytvoří skutečně sváteční atmosféra. Účast na bohoslužbách je stabilní,  8-9 sester. S bratrem farářem přijíždí varhaník, popřípadě další, vždy vítaný, člen sboru. Na podzim 2009 jsme byli na sborovém zájezdě na Valašsku, kde mají členové troskotovické kazatelské stanice své kořeny a kde jsme byli i my další velmi vřele přátelsky uvítáni.

Hrabětice – administrovaný sbor

Pravidelně nejméně jednou měsíčně (často třetí neděli) jezdí farář do uprázdněného sousedního sboru v Hraběticích, kde se v současné době konají bohoslužby pouze v Jevišovce u Nováků. Účastníci těchto shromáždění jsou původně členy slovenského sboru augspurského vyznání (luteráni), zpíváme proto při bohoslužbách dodnes částečně i slovenskou liturgii a užíváme Třanovského kancionál. Schází se nás jen 6-8, ale nemají důvod měnit to, v čem celý život vyrůstali.

Slavnostní a mimořádnou událostí byly bohoslužby konané v červnu v miroslavkém kostele, při kterých si manželé Novákovi připomněli (a zopakovali) manželský slib, který si dali před padesáti lety. Zlatou svatbu kurátora hrabětického sboru a jeho ženy podpořili svou účastí i miroslavští, přestože některé písně ze slovenského Tranoscia neznali dost přesně. Došlo i na pohárek vína při blahopřání před kostelem.

Biblické hodiny dospělých

 Konají se v Miroslavi (čtvrtek 17°°) a v Bohuticích (středa 17°°). Na jaře jsme probírali stejné úlohy jako děti v NŠ (hymny v Novém zákoně), na podzim průběžně sledujeme knihu Soudců. Trochu nás překvapuje, ale statečně čteme.

Biblické hodiny dětí

 Konají se ve dvou skupinách, v úterý v 15.30 a v pátek ve 13 hodin, dělení je podle věku dětí. Příběh Pána Ježíše je letos hlavním tématem. Zpíváme, hledáme a čteme v Bibli, užíváme flanelograf (kino), malujeme, luštíme hádanky, a zbude-li čas, hrajeme si.

Nedělní škola

Ve školním roce se pravidelně každou neděli schází nedělní škola. Do nedělky odcházejí děti v první části bohoslužeb, po ohláškách, tedy asi v 9 hodin. Výjimkou jsou neděle, kdy je vysluhována Večeře Páně. To se scházíme už v 8.30 na faře. Průměrná účast v nedělní škole je 13 dětí. Někdy je to méně, jindy se sotva vejdeme do presbyterny. S nejmenšími dětmi přicházejí často i rodiče. V nedělní škole zpíváme, modlíme se, čteme z Bible a seznamujeme se vždy s jedním biblickým příběhem. Letos jsme začali čtyřletý cyklus Pozvání na cestu, tedy průřez nejdůležitějšími příběhy Starého a Nového Zákona. Probíráme příběhy od stvoření světa až po Rút. Kromě nedělní školy se děti vídávají v týdnu na biblických hodinách a při dalších mimořádných akcích. Před Vánocemi nacvičujeme vánoční slavnost, na podzim se scházíme k pečení perníčků. V létě spolu trávíme jeden týden na Blažkově. Pravidelně také jezdíme na výlet. V roce 2009 jsme byli v Moravském krasu. Několik rodin tam strávilo celý víkend. Ostatní přijeli na sobotu, kdy jsme společně procházeli a proplouvali Punkevní jeskyní. Velkou událostí pro všechny děti byl víkend v Kruhu, který v dubnu připravili mládežníci našeho sboru. Děti celý víkend na vlastní kůži prožívaly příběh o vyvedení izraelského lidu z Egypta. Zakusily otrockou práci, noční (pozdně večerní) útěk z Egypta, putovaly pouští, chytaly a jedly křepelky (kuřata), na snídani měly manu (buchty) a každý si vyrobil vlastní desky s desaterem. Děti ještě stále vzpomínají na své víkendové dobrodružství, a co víc, příběh o vyvedení z Egypta je teď jejich příběhem, který si samy prožily a o kterém toho spoustu vědí. Mládežníkům, kteří tento víkend pod vedením Terezky Ryšavé připravili, patří velký dík.  Nedělní škola se schází také v kazatelské stanici Litobratřice, pod vedením sestry Jiřiny Havlové. V Miroslavi střídavě nedělní školu učí: Jarmila Šimšová, Martin Ryšavý, Eva Ryšavá, Jana Michalová, Tereza Ryšavá a Daniela Bednaříková. Zveme všechny děti.

Židovský hřbitov

Péče o židovský hřbitov se stala zhruba před dvaceti lety přirozenou aktivitou mnoha členů našeho sboru. Snažíme se tuto kulturní památku města, která je majetkem Židovské obce Brno, udržovat v přístupném a přijatelném stavu. Řada členů sboru – od dětí z nedělní školy až po seniory –  se připojila dle svých možností ke dvěma skupinám našich přátel z Německa (jaro – škola z Recklinghausenu, poblíž Essenu, spolková  země Porýní-Vestfálsko), podzim – evangelický sbor Spremberg (spolková země Braniborsko, oblast Lužice), kteří nám s údržbou pravidelně pomáhají, popřípadě zde pracovali individuálně. Součástí starostí o židovský hřbitov je péče o naše zahraniční přátele, kteří jsou po dobu pobytu v Miroslavi hosty v rodinách členů sboru, jiní se podílejí na přípravě pohoštění (svačiny, popř. společná večeře při besedě v Kruhu). Za tuto zcela výjimečnou aktivitu, která přesahuje běžný sborový život, jsme všem velmi vděčni. Veřejnost také vítá možnost prohlídky hřbitova s výkladem, vždy přijde hodně zájemců.

Sborový byt

Sborový byt se nachází v Miroslavi nedaleko od kostela a fary, na Husově ulici v prvním patře budovy České spořitelny. Rozloha bytu je značně velká, člení se na velký obývací pokoj s kuchyňským koutem a jídelnou, přilehlou pracovnu, ložnici, dva pokoje a pokoj pro hosty; v bytě je pochopitelně sociální příslušenství, teplá voda a plynové vytápění. Sborový byt má celocírkevní využití, neboť v něm bývají ubytováni vikáři na vikariátu. Mimo tuto dobu byt slouží k ubytování sborových hostů. Také členové sboru mají možnost, na základě předběžné dohody, ubytovat zde svoje návštěvy, a dvakrát byl byt dokonce pronajat na kratší dobu jako podnájem cizím zájemcům. Všechny tyto možnosti stále platí a byt, pokud není v Miroslavi vikář, je zájemcům k dispozici. Staršovstvo vypracovalo Řád využívání bytu s přehledem plateb za jednotlivé služby; ten je k nahlédnutí u bratra faráře, kde je také možné domluvit si potřebný termín využití. O pronájmu bytu rozhoduje staršovstvo.

V červnu jsme ve sborovém bytě ubytovali a celý víkend sytili pravidelnou pracovní poradu „Zpěvníkové komise“ naší církve, jejímž členem je i náš bratr farář. Osm bratří pomalu připravuje materiál pro budoucí zpěvník, který by měly užívat naše sbory při bohoslužbách v příští generaci. Předběžně se uvažuje vydat nový zpěvník při stoletém výročí naší církve v roce 2018. Některé z nově chystaných písní už brzy budeme zkoušet zpívat i při bohoslužbách u nás v Miroslavi.

Ekumena

Ekumena – výraz, který znamená snahu křesťanů různých církví překonávat rozdíly a dle možností společně jako křesťané žít, setkávat se, modlit se a svědčit světu, že „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest pojí nás, …“, jak se zpívá v písni 678. O to jsme se pokoušeli i v uplynulém období při společných setkáních s našimi přáteli ze zahraničí, stejně jako se sestrami a bratřími z katolické farnosti Miroslav a Hostěradice. Jsme vděčni, že řada z nich ráda přijímá naše pozvání na koncerty a hudební nešpory, byli jsme také spolupořadateli a téměř jedinými hosty v kulturním domě na divadle „I Boží domácnost se musí uklízet“ (13.12.2009, herec M.G.Částek), které se zabývalo taktéž ekumenou. Bratr farář Ondřej Titěra a P. Josef Dvořák se podíleli na ekumenických bohoslužbách v Hostěradicích, v Týdnu za jednotu křesťanů vykonali bratři Pavel Merta a Ondřej Titěra ekumenické nešporní bohoslužby v Kruhu (17.1.2010), náš bratr farář promluvil jako host při mši v miroslavském katolickém kostele (20. 1.2010). Na ekumeně se aktivně podílelo i několik dětí z nedělní školy – s dětmi z katolické scholy pod vedením paní Radky Weisové z Miroslavsksých Kninic nacvičily Živý Betlém a vystoupily s ním 26. a 27. 12. 2009 v M. Knínicích i na náměstí v Miroslavi. Společně sehrály divadlo o světci Mikuláši, s nímž vystoupily v katolickém kostele sv. Mikuláše v M. Knínicích. V  sobotu 9. ledna 2010, převlečeny za tři krále, vykonávaly v mrazivém počasí charitativní tříkrálovou sbírku. Z ekumenické služby dětí, která byla v uplynulém období skutečně příkladná a k níž děti přistupují bez předsudků, nezatíženi minulostí, máme velikou radost a jsme za ni Pánu Bohu vděčni.

Návštěvy ze zahraničí

Již podruhé (po šesti letech) navštívili náš sbor přátelé ze skotského Crossgates a Cowdenbeath v provincii Fife. Přijeli počátkem září a deset dní trávili poznáváním pravidelného života našeho sboru, návštěvami tam, kde se domluví anglicky, byli jsme i v Myslibořicích a v Morkůvkách poznat práci Diakonie, a na výletě ve Znojmě. Moc se jim tu líbilo a rádi by nás v budoucnu provedli svou domovinou. Je to pro nás nepřekonatelně daleko?

Každý lichý rok vždy v říjnu přijíždí skupina bratří a sester ze Sprembergu v Braniborsku s farářem Hans-Jakobem Werdinem pomoci při úklidu židovského hřbitova. Týden intenzivního soužití při práci, odpočinku i bohoslužbě je užitečný i nám. V září letošního roku nás očekávají ve Sprembergu při jejich sborovém víkendu. Během jara musíme nahlásit, kolik nás přijede!

Udržujeme také dlouholeté přátelství se členy sboru v Glösa v Chemnitz v Německu.

Dárkování

K neodmyslitelným sborovým akcím v adventu patří Dárkování. Loni proběhlo již po osmé. Přípravou drobných, zajímavých i hodnotných rukodělných dárků, které poskytnou nejen členové našeho sboru k dispozici druhým pro jedno adventní odpoledne, vybere sbor finance pro charitativní účely. Hlavním cílem je umožnit studium dívce z Ugandy v rámci projektu „Adopce na dálku“. Přebytek, který se díky rostoucí obětavosti rok od roku zvyšuje, jsme naposledy poslali dětem s mentálním a kombinovaným postižením do Domova Narnie v Morkůvkách.

Koncerty v evangelickém kostele

Významnou součástí sborového života je také pořádání koncertů a hudebních nešporů, k nimž je do našeho kostela zvána vždy také veřejnost. Jsme rádi, že naše pozvání přijímají miroslavští občané se stále větším pochopením. Občanský rok jsme zahájili Novoročním koncertem (11.1.2009) učitelů ZUŠ a jejich přátel. Při  hudebních nešporech na Květnou neděli (5.4.2009) byli našimi hosty členové Ekumenického sborečku z Brna. V neděli svatodušní (31.5.2009) uskutečnil varhanní koncert David Postránecký, varhaník z chrámu sv. Petra a Pavla v Brně. V neděli 21. června 2009 se uskutečnil Letní koncert Znojemského komorního orchestru. Významnou podzimní událostí byl 4.10.2009 koncert skupiny Oboroh, jemuž předcházelo bohatě navštívené setkání mladých rodin, někdejších mládeže z přelomu 80. a 90.  minulého století. Poslední adventní neděli (20.12.2009) se uskutečnil Vánoční koncert Znojemského komorního orchestru a chrámového sboru od Sv. Kříže ze Znojma a Nový rok 2010 jsme přivítali v neděli 3.1.2010 Novoročním koncertem Pěveckého  sdružení Vítězslav Novák ze Znojma. Jsme rádi, že krásná hudba, navíc znásobená příjemnou atmosférou a dobrou akustikou kostela, může být potěšením nejen nám, pravidelným účastníkům sborových shromáždění, ale že je také zdrojem radosti a svátečního ztišení pro širokou veřejnost a že otevírá náš sbor všem, neboť každý je srdečně vítán.

Sborový zájezd na Valašsko

V říjnu 2009 jsme vyjeli na sborový zájezd na místa, odkud přišli po válce naši troskotovičtí  spolubratři a spolusestry. Vyjeli jsme brzy ráno, abychom stihli bohoslužby s Díkčiněním ve Zlíně. Byli jsme velmi srdečně a s typickou valašskou pohostinností přijati v tomto sboru. Cíl naší cesty, vesnička Prlov, schovaná mezi valašskými kopci, nás nutila, po prohlídce Zlína z vrcholku Baťovy správní budovy, neotálet. Odtud tedy po válce přišli troskotovičtí evangelíci, aby mezi námi na jihu Moravy našli nový domov. Mezi Prlovjany jsme se nyní cítili my, byvše srdečně přijati a valašskou slivovicí a frgály pohoštěni, jako doma. Na zpáteční cestě jsme zavítali také do kostela a na hřbitov v Pozděchově, kam naše spolusestry, jako děti, každou neděli z Prlova chodily. A také jsme se zastavili ve Vizovicích, abychom alespoň vizuálně pochytili taje výroby místního tradičního vizovického pečiva.

Výlet se vydařil a je otázkou, kam se vypravíme letos.

Možnosti odběru církevního tisku

Kostnické jiskry jsou týdeník, který vydává Kostnická jednota. Letos vyjde 37 čísel a celoroční předplatné činí 481 Kč. Můžeme si přečíst články, úvahy, postřehy i z ekumeny.

Český bratr je měsíčník, který vydává synodní rada Českobratrské církve evangelické. Celoroční předplatné je 290 Kč. Čteme zde o dění v církvi, rozhovory, biblické úvahy, informace o dění v církvích ve světě. Každé číslo je věnováno určitému tématu. Pozvánky na sborové i seniorátní aktivity a různá oznámení jsou součástí každého čísla.

Bratrstvo je evangelický časopis pro mládež, vydávaný synodní radou ČCE. Ročně vychází 10 čísel a předplatné činí 200 Kč. Úvahy, postřehy, rozhovory, ankety na dané téma, jsou především dílem mládeže. Je tu možnost se navzájem informovat a také povzbuzovat v tom, co skupiny mládeže dělají a připravují.

Protestant je nezávislý evangelický měsíčník, který vydává EMAN v Benešově. Vychází 10 krát do roka, předplatné činí 120 Kč. Obsahuje úvodní rozhovor, kázání, recenzi, úvahu. Autoři reagují také na aktuální politickou situaci.

Modré z nebe – zpravodaj diakonie. Vydává Diakonie ČCE šestkrát do roka a předplatné činí 125 Kč. Čteme zprávy ze života středisek Diakonie, rozhovory, plány do budoucna, i hodnocení dosažených výsledků. Pozvánky na vzdělávací kurzy a různá zamyšlení.

Křesťanská revue –  dvouměsíčník pro odpovědný dialog, vychází šestkrát ročně, předplatné 290 Kč. Vydává OIKUMENE akademická YMCA ve vydavatelství EMAN v Benešově. Časopis obsahuje úvodník, časové úvahy, eseje a studie, rozhovory, recenze, poezii, komentáře ke kulturnímu dění a polemické příspěvky.

Církevní tisk si můžete objednat na faře.

Střecha kostela

Přípravou výměny střešní krytiny kostela v Miroslavi se staršovstvo sboru zabývalo při poradách v roce 2009. Stávající eternitová krytina vyžaduje časté opravy a její stav odborníci hodnotí jako nevyhovující, ba havarijní. Část střechy, tzv. apsida (půlkulatá část) je pokryta měděným plechem od roku 1982. Proto se po jednání s pokrývačskými firmami rozhodlo staršovstvo provést pokrytí zbývající části střechy měděným plechem. Náš kostel je jako celek evidován jako památkově chráněná stavba pod č.6563. Proto bylo nutné přípravné práce konzultovat s úřadem Národní památkové péče (NPP). Zaměstnankyně tohoto úřadu si celou stavbu prohlédly, sepsaly protokol a následně tento úřad vydal tzv. “Závazné stanovisko č.41/2009“, které je potřeba při opravě dodržet, aby byly splněny předpoklady kladného vyřízení našich žádostí o finanční příspěvky od úřadu NPP, Jihomoravského kraje, Města Miroslav a Jeronymovy jednoty. Všechny žádosti byly včas podány a nyní čekáme na jejich vyřízení. Opravu střechy bude provádět firma Roman Varga z Miroslavi. Byla s ní sepsána smlouva o dílo a celkové náklady na opravu střechy činí dle položkového rozpisu 593 270 Kč. Oprava bude provedena ve druhém čtvrtletí 2010.

Finanční hospodaření sboru za rok 2009

Běžný provoz sboru se hradí z příjmů, které dosáhly výše 436 tis. Kč, z toho byly  sborové sbírky  145 tis., salár 184 tis., dary členů a nečlenů sboru  71 tis., příjmy z pronájmu 24 tis. a ostatní příjmy 12 tis.Kč.

Výdaje spojené s provozem sboru byly celkem 403 tis.Kč. Rozhodující položky nákladů jsou: elektřina, plyn a voda 136 tis., běžné opravy 10 tis., cestovné 51 tis., telefony a poštovné 11 tis., mzdy včetně pojištění 26 tis., repartice a personální fond 101 tis., ostatní náklady 68 tis.Kč (materiál, odpisy bytu, ostatní služby).

Hospodaření skončilo přebytkem 33 tis. Kč.

Podrobná zpráva o hospodaření sboru bude předložena v písemné podobě před výročním shromážděním, kde se můžete dotazovat na případné nejasnosti.

Účetnictví sboru kontrolují revizoři účtů.

 
Výroční sborové shromáždění (VSS)

 Uskuteční se v neděli  14. března 2010 při pravidelných dopoledních bohoslužbách  (začátek v 8.30 hodin) v evangelickém kostele v Miroslavi. Během shromáždění uslyšíme zprávu o životě a hospodaření sboru, a také se dovíme, jaký je výsledek ankety, do níž jste se během února mohli zapojit a vyjádřit svoje názory na sbor, práci staršovstva atd.

Při příležitosti VSS se v kostele uskuteční výstavka fotografií ze života sboru.

Na  letošním VSS  bude volena polovina členů staršovstva:

Zvoleni do r.2013: E.Havlová, J.Mach, L.Ryšavá, Jar.Ryšavý, R. Vesecká, M. Nováková

Zvoleni do r.2010:J.Doubrava, J.Uhříková, M.Ryšavý, Jan Ryšavý, E.Férová, J.Němec, J.Šimšová, O. Ryšavý

Kandidátní listina je otevřena i vašim návrhům.

Na výroční sborové shromáždění Vás srdečně zveme.

Zveme vás srdečně k bohoslužebným shromážděním během Velikonoc:

Květná neděle 28.března 2010: v 8.30 společné rodinné bohoslužby s dětmi

 v 16°° hodin – koncert:  J.S.Bach „Lukášovy pašije“

hraje a zpívá Ekumenický sboreček z Brna pod vedením Luboše Rause

Velký pátek 2.dubna 2010: bohoslužby s vysluhováním večeře Páně v 8.30 v Miroslavi, v 10.30 v Jevišovce a v 18.00 v Bohuticích

Boží Hod velikonoční 4.dubna 2010: bohoslužby s vysluhováním VP v 8.30 v Miroslavi, v 10°° v M.Krumlově a ve 14°° v Troskotovicích

Velikonoční pondělí 5.dubna 2010: bohoslužby mládeže v 8.30 v Miroslavi, v 10°° bohoslužby s vysluhováním VP v Litobratřicích

Kontakty:

Farní sbor Českobratrské církve evangelické Miroslav, Husova 44, 671 72 Miroslav

Tel.: 515333109, e-mail: , Č. účtu: 1582635309/0800

https://miroslav.evangnet.cz/

Představitelé sboru: Mgr. Ondřej Titěra, farář a Ing. Jiří Doubrava, kurátor

Redakce Velikonočního sborového listu: Ing. Rut Vesecká a PhDr. Lia Ryšavá

Děkujeme všem, kdo se ochotně podíleli na přípravě tohoto listu.

Zazní zprávy ze života sboru.

Proběhnou volby poloviny staršovstva.

Zahájení výstavy fotografií ze sborových akcí roku 2009.

Výtěžek letošního Dárkování

V neděli 29. listopadu 2009  bylo při Dárkování  v dobročinné sbírce vybráno 24 880 Kč.

Na školné pro Aishu Namirembe z Ugandy (Adopce na dálku) bude odesláno 7 000 Kč.

Domovu Narnie v Morkůvkách pro děti s těžkým mentálním a kombinovaným postižením  bude předáno 17 880 Kč.

Velice děkujeme všem, kteří jste do sbírky jakkoli přispěli!

V sobotu 14. listopadu 2009 zavoněl Kruh pečením perníku. Sešly se tu děti s maminkami a babičkami k pečení perníčků na Dárkování. Oproti minulým rokům nás bylo pomálu. Vystřídalo se tu  11 dětí a 7 dospělých. Nálada však byla výborná a pracovní nasazení velké. Do oběda jsme měli napečeno i nazdobeno! Děti pekly i zdobily velmi kreativně a hlavně s radostí. Vy se můžete těšit na několik balíčků perníku na Dárkování.

Hodně dětí bylo nemocných, jiní zase nemohli z jiných důvodů, takže letos nás bylo výrazně méně. Tím i méně připravených těst, upečených plechů  a také méně hodin strávených u trouby. Jen pro srovnání: loni jsme upekli  45 plechů, trouba pracovala 6,5 hodiny. Letos to bylo 17 plechů upečených za necelé 3 hodiny.

Po práci jsme ještě společně poobědvali. Tradičním jídlem při této akci je bramborový guláš. Guláš připravuje vždy několik z nás dospělých. Každý guláš je originál a nikdy nejsou dva
stejné. Různě barevné a chuťové variace lákají k ochutnání. Společné stolování po společné práci je
velmi příjemné a vládla dobrá nálada po ukončeném díle. Po obědě chutnala
i káva a něco dobrého k ní. Atmosféra celé soboty byla pěkná a vzpomínali
jsme na ty, kteří plánovali být s námi, ale přemohla je nemoc.

Daniela Bednaříková, Jarmila Šimšová

Všem členům sboru, přátelům a sympatizantům sdělujeme, že letošní Dárkování se uskuteční první adventní neděli, to znamená 29.11. Nejprve,  a to od  14 hod., bude možné si nabízené dárky prohlédnout a od 14:30 zahájíme program. Letos se budou podílet na programu učitelé ZUŠ Miroslav se svým hudebním vystoupením.

V pátek, 27.11., se uskuteční od 17 – 19 hod. příjem dárků v Kruhu (místnost vedle kostela).

Co znamená, když se řekne Dárkování v Miroslavi, již asi 8 let nazpátek? 

Znamená to vyrábění drobných i náročnějších dárečků, jako jsou např. přáníčka, sušené ovoce nebo zelenina, bylinkové čaje, ale také pletené či háčkované oblečky pro panenky, nebo samotné hračky, či ponožky, čepice a svetry. Příprava a nabídnutí domácích zavařenin, medu, sirupů, domácích nudlí a spousty cukrovinek, včetně perníkových chaloupek a perníkových adventních kalendářů. Sestry, které jsou zběhlé šít na šicím stroji, nás překvapí někdy taškami, jindy kapsáři, polštáři a dalšími pěknými výrobky. I chňapky patří k žádaným dárkům. Pěkné domácí květiny, také vždy našly nového majitele. Fotografové dávají k dispozici svoje záběry, a to ať ve formě obrázků, kalendářů nebo puzzle.

Vždy se sejde spoustu nápaditých, originálních a milých dárků.Ty pak na slavnosti zvané Dárkování nabízíme k rozebrání za doporučený počet hřiven. Hřivny si účastníci mění za tolik peněz, které chtějí poskytnout k charitativním účelům, které jsou vždy ohlášeny.

A proč to vlastně děláme a pro koho? 

Důvodů je mnoho, netroufám si však některý upřednostňovat, proto zmíněné pořadí neberte, jako pořadí důležitosti.

–         Při přípravě dárků myslíme na lidi kolem a chceme jim nabídnout něco, čeho máme sami nadbytek, co umíme, co  nás těší dělat a čím chceme druhé potěšit.

–         Kvůli přípravě dárků se navzájem setkáváme, ať už v rodině, kdy vyrábíme něco s dětmi, nebo ve sboru, při pečení perníčků apod.

–          Doufáme, že prostřednictvím poskytnutých dárků, vybereme prostředky pro charitativní účely. Za prvé chceme umožnit studium dívce z Ugandy, za druhé bychom letos rádi poslali příspěvek dětem s mentálním a kombinovaným postižením do Domova Narnie v Morkůvkách.

K   Každým rokem jsme potěšeni a překvapeni množstvím a růzností poskytnutých dárků.

Přidejte se ke slavnosti Dárkování, ať už výrobou a poskytnutím dárků, nebo přijďte první adventní neděli, potěšit sebe a druhé prostřednictvím Vašeho finančního daru.

Iva Ryšavá

Pečení perníčků – sobota 14. listopadu 2009 od 9 hodin v Kruhu

Zveme všechny, především pak děti, které chtějí péct perníčky a přispět tím k Dárkování, na tradiční pečení perníčků. Dopoledne budeme péct, odpoledne zdobit. Chcete-li přijít jen na část dne, můžete. Oběd bude asi ve 12.30.

S sebou je vhodné vzít si vál a váleček, formičky na vykrajování. Máte-li šikovný pytlík na zdobení, vezměte ho také.

Prosím ty z Vás, kdo jste ochotni připravit perníkové těsto, dejte mi vědět!

Dále prosím ty z vás, kdo jsou ochotni připravit hrnec bramborového guláše k obědu, ozvěte se mi také! 

Děkuji a těším se na pěknou sobotu!

Daniela Bednaříková

Tel.608128347

V neděli 11. října 2009 jsme se vydali „na cestu ke kořenům“, jak by se dal s nadsázkou nazvat náš sborový zájezd, jehož cílem byla vesnice Prlov, místo odkud se do našeho sboru těsně po druhé světové válce přestěhovala celá řada bratří a sester. Usadili se na hospodářstvích po odsunutých Němcích a vytvořili tak kazatelskou stanici Troskotovice.

Vyjeli jsme v dešti a za tmy autobusem firmy Psota s řidičem panem Hlávkou; nejen že nás bezpečně vezl, ale zúčastnil se téměř veškerého programu společně s námi, což bylo sympatické.

Dopoledním cílem cesty byl sbor naší církve ve Zlíně. Zde jsme se zúčastnili bohoslužeb s Večeří Páně, byla neděle Díkčinění. Během dopoledne jsme učinili dvě poznání – jednak si většina z nás všimla, že při vysluhování jsou na stole Páně připraveny malé nerezové kalíšky pro ty, kteří z nějakého důvodu nepřijímají z jednoho kalicha. Bylo to zcela nenápadné a nerušivé; je to pro nás dobrá zkušenost, vždyť rozhovor na toto téma se v Miroslavi začíná pomalu rozvíjet. Druhý moment se týkal nedělní školy. Také ve Zlíně odcházejí děti před kázáním do NŠ, avšak bez toho, že jsou tam „vysláni“ od stolu Páně, jak jsme na to zvyklí. Zlínský kostel je velmi vytížený – před bohoslužbami ČCE se scházejí ke službám Božím českoslovenští a v 11 hodin v přilehlém sále členové Jednoty bratrské.

Po pohoštění a neformálních rozhovorech ve vestibulu jsme odjeli pod vedením bratra Jiřího Pejly, místního kurátora, k tzv. jednadvacítce  – někdejší Baťově správní budově – a vyjeli jsme výtahem do 16. podlaží na vyhlídkovou terasu. Výhled byl pěkný, po deštivém ránu totiž vysvitlo slunce a tak jsme mohli alespoň takto poznat krásné a zajímavé město s neobvyklou elegantní cihlovou architekturou a pohnutou historií.

Hlavním odpoledním programem byla návštěva Prlova, kam se těšily zejména sestry z Troskotovic. I my ostatní jsme byli zvědaví na obec, na kterou rády a často vzpomínají. Věděli jsme, že nás tam čekají, a to dokonce s typickým valašským pečivem – svátečními frgály. Netušili jsme však, že budeme přijati jako nejvzácnější a milí hosté. V kulturním domě bylo prostřeno a pan starosta Gargulák nás srdečně vítal „na rodné kamenité hroudě“.  Historii i krásy Prlova a Pozděchova, kam obec sborem patří, nám přiblížil společně s bratrem farářem Vlastimilem Kovářem. Na dokreslení jsme mohli zhlédnout projekci o obou vesnicích, Síň tradic se smutnou historií konce války, kdy bylo v Prlově zavražděno 23 osob, i bohatě vybavené fit-centrum. A zase jedno poznání – neokázalá přátelská souhra starosty a faráře, která jistě svědčí výborně oběma stranám.

Cestou zpět jsme ještě navštívili hřbitov, faru a kostel v Pozděchově. Před oltářem, neboť je to původně kostel luterský, byly ještě dary Země připomínající nedávnou neděli Díkčinění. S chutí jsme společně zazpívali a vyjeli k poslední zastávce naší cesty – do Vizovic. Zde jsme navštívili dílnu tzv. vizovického pečiva, nakoupili dárky, poobdivovali zručné ruce výrobce a ještě rychle nakoupili skvělou čokoládu v zámeckém dvoře.

Sborový zájezd se vydařil. Děkujeme sestře Jiřině Uhříkové za přípravu,  radujeme se z pěkných setkání a jsme vděčni za šťastný návrat.

A statistika – bylo nás čtyřicet ve věku od čtyř do osmdesáti let.

Lia Ryšavá

Milí bratři a sestry!

Ráda bych Vám všem poděkovala, ale opravdu srdečně, za to nasazení, s nímž jste se podíleli na průběhu minulé neděli i celého víkendu. Není to samozřejmost, například, že se tolik sester seniorek, s takovou láskou a péčí, zapojí do přípravy občerstvení, i když zrovna skupina Oboroh, není pro ně to pravé ořechové. Vím, že taková neděle, spojená s obědem a celodenním občerstvením není snadná záležitost. Bylo Vás hodně, kdo jste s tím měli práci. Od seniorů po mládežníky. Mnozí z vás byli určitě po takové neděli právem unaveni. O to víc si toho vážím, že jsme tuto neděli mohli takto krásně prožít.

Ráda bych Vám taky zprostředkovala něco z té radosti, kterou jsme zažili v sobotu před tím, při setkání bývalých miroslavských sdruženců. Sešli jsme se v sobotu v Kruhu v 15 hodin. Po 18 hodině jsme šli k Pavle a Jendovi Ryšavým na zahradu k ohni. Bylo nás kolem 60. A bylo to moc pěkné. Krásně jsme si zavzpomínali, zazpívali a společně jsme si připomněli, co každý sám tak nějak víme, totiž to, že nás ta léta v dorostu a mládeži nesmírně obohatila. A teď, v dospělosti si uvědomujeme, co vše jsme získali. A jsme za to vděčni.

Od mnoha účastníků jsem zaslechla, jak jsou rádi, že se tady v Miroslavi mohli společně sejít. Byla to moc krásná neděle. Díky Vám všem, díky těm, kteří přijeli. A s velikou vděčností Pánu Bohu, od něhož jsme tuto neděli dostali darem.

Daniela Bednaříková

http://picasaweb.google.cz/miroslav.cce/Miroslav34102009?feat=email#

Neděle Díkčinění 4. října 2009 a vše, co s ní souviselo patří teď už minulosti, minulosti, na niž budeme rádi a dlouho vzpomínat;  a snad i četní hosté, kteří víkend 3. až 4. 10. Miroslav navštívili. Vše začalo nabídkou skupiny Oboroh, která projevila zájem právě v tomto termínu v Miroslavi vystoupit. Po jistém váhání, zda si nákladnou akci můžeme dovolit, jsme přece jen našli řešení. Koncert zaplatili dárci – členové sboru  – a dobrovolné vstupné mohlo být věnováno na chystanou opravu střechy. Tak to také stálo na pozvánkách a bylo inzerováno v tisku i v městském rozhlase. Dopolední bohoslužby byly celosborové s účastí  členů z kazatelských stanic a s Večeří Páně, jíž se zúčastnilo víc přistupujících než bývá zvykem. Protože šlo současně o neděli rodinnou, bylo kázání bratra faráře Ondřeje Titěry zaměřeno zejména  na dětského posluchače – spolu s dětmi zaplněný kostel s napětím sledoval  symbolické stavění babylonské věže (z barevných obrovských kostek molitanové stavebnice), postupné zastínění božího plánu symbolizovaného bohoslužebným náčiním na stole Páně, demolici, která proběhla formou citování blahoslavenství. Děti pak ještě řešily ve skupinkách pod vedením učitelky NŠ Daniely Bednaříkové zašifrovaný úkol, který jim také přibližoval úskalí vzájemného dorozumívání. Vyřešily rychle známý verš: „Nebude-li Hospodin stavěti  domu, darmo se namáhají stavebníci … “ (Ž 127). Zaplněný kostel a mnoho dětí, to už dávno není v Miroslavi běžné. Jak se to podařilo? V sobotu odpoledne a večer bylo velmi vydařené setkání bývalých miroslavských  sdruženců (třicátníků)a jejich přátel, samozřejmě s účastí i rodinných příslušníků. Sjeli se poměrně z daleka a velmi si setkání pochvalovali. Jako odměna jim pak bylo nedělní odpoledne se skupinou Oboroh, která je svými zpěvy provázela vlastně od dětství či mládí. Atmosféra v zaplněném kostele při koncertu byla výborná a i na tvářích členů Oborohu bylo vidět, že se jim výborně hraje a zpívá. Potvrdili to v neformálním posezení kolem stolu v Kruhu. Hudební stránka koncertu byla vynikající, škoda jen, že textům jejich písní bylo hůře rozumět, přitom jsou to texty na nejvyšší míru hluboké a obohacující. Miroslavský sborový víkend se tedy vydařil. Ke spokojenosti hostí i domácích posloužilo také chutné a bohaté občerstvení včetně teplého oběda v podobě guláše, pro vegetariány zeleninové polévky. Pomazánky, buchty i guláš byly snězeny, jen zbývající chléb si pár posledních neslo domů jako  prchavou vzpomínku na pěkné sborové obecenství.

http://picasaweb.google.com/miroslav.cce/Miroslav34102009#

Lia Ryšavá